Prostředí

sirien
31.1.2009 13:57
Technologie pohybu a komunikace přesahující rychlost světla jsou nedílnou sočástí sience fiction. Zde bych rád podrobněji rozebral různé možnosti jak je řešit.
Autorská citace #1
31.1.2009 13:57 - Gurney
Opravdu fakt dobrej článek, hlavně respekt před vysledováním (nebo jenom vyčtením) všech scénáristických úletů.

K Battlestar - mám pocit že to s těma 32 minutama nebylo omezení pro dva skoky po sobě (v jednom dílu skočili s celou Galacticou nízko do atmosféry, vysadili stíhačky a těsně před dopadem zase pryč) ale že v jednom díle vždycky té půl hoďky čekali jestli je vyslídí cyloni (kterým to vždycky trvalo těch 32 minut). Už si nepamatuju proč tehdy vlastně neudělali třeba pět skoků po sobě aby je setřásli, mám pocit že to mělo spíš něco společnýho s tím že s každým skokem pár lodí nezvládlo navigaci a ztratili se zbytku flotily.

WH 40k - popravdě řečeno asi jedinej důvod pro warp je že tam žijou šílený hnusy nadšený když můžou někoho rozpáravat a požírat, nejlíp po zbytek věčnosti, na druhou stranu není to nuda :)
Autorská citace #2
31.1.2009 14:09 - sirien
Ha, máš pravdu... mi vůbec nedošlo.
Tak možná 32 minut byl limit ve kterym je cyloni zvládli zaměřit a dohnat? Musel bych si to pustit znovu a už to doma nemám, každopádně dík za opravu.
Autorská citace #3
1.2.2009 07:59 - andtom
Článku nerozumím. Co z něj podle autora je a není technoblábol, lze to vyznačit? Protože jinak se dá diskutovat o technoblábolu, kde je dovolené všechno (a není nutno se smát jednomu technoblábolu a nabízet místo toho jiný technoblábol, jak se děje v článku). A jinak se diskutuje o současných poznatcích.
Autorská citace #4
1.2.2009 13:57 - sirien
To je prakticky vzato docela jednoduché. Podle současných poznatků na jakékoliv FTL technologie jednoduše zapomeň - existuje několik velice teoretických možností jak něčeho takového možná dosáhnout, ale nejedná se o možnosti, jaké měl třeba Leonardo daVinci s vrtulníkem (věděl docela jasně jak ho sestavit, jen mu chyběl dost malý a výkonný motor).

Všechny ty problémy které s tím jsou (horizont událostí u warpu, nemožnost průchodu skutečné částice u červí díry atp.) jsou ve skutečnosti dost razantní a i když se sem tam najde silný optimista tvrdící že "to stačí stabilizovat", tak to ve skutečnosti znamená "stačí objevit nové přírodní zákony nebo technické principy které by obrátily půlku současné fyziky naruby".

Technoblábol je pojem který se snaží vypadat vědecky, ale není - obvykle se používá k dokreslení prostředí (ukázce technické pokročilosti někoho nebo něčeho - třeba když Carter fňuká jak je Brána složitý zařízení) nebo k ukázce toho že nějaká postava něčemu rozumí (Kara Trace v Battlestar Galactice žvaní hromadu docela přízemních technoblábolů nějakýmu mechanikovi, když mu popisuje, co se jí nelíbilo na chování stihačky za letu)

Technobláboly je možné rozdělit na vzásadě tři druhy:
  1. Přízemní technobláboly, které vlastně nejsou nijak zvlášť špatně, jen existují pouze ve filmové/herní realitě. Vyskytují se zejména u filmů ze současnosti/blízké budoucnosti. (v Demolition manovi jich je pár hezkejch, Bond jich je plnej). Místy je trochu obtížné rozlišit, co je a co není technoblábol (spousta věcí která svého času v Bondovi vypadala nesmyslně se později stala běžnou praxí)
  2. Technobláboly odtržené od reality, které ale někdo vystavěl s určitou rozumnou představou fungování. Vyznačují se tím že obvykle obchází zákony fyziky nějakým snesitelným a pochopitelným způsobem. Takové technobláboly bývají dokonce i vzájemně poměrně kompatibilní. Star Wars je třeba přes svojí ztřeštěnost vystavěna na poměrně dost kompaktních základech a když jí procházíš, tak do sebe krásně zapadá. StarGate do toho místy tak spadá - třeba zrovna kolem FTL (nicméně rozhodně ne ohledně cestování v čase). Výhody jsou že to pak působí jako skutečně pokročilejší znalosti a dá se s tím tak i pracovat - zapadají do sebe, dá se odvodit co udělají když se vzájemně promíchají dva rozdílné (např. štíty v hyperprostoru atp.)
  3. Třetí kategorie technoblábolů jsou takové, nad kterými se autor nezemýšlel a prostě je vpálil jak se mu to hodilo, bez ohledu na kompaktnost nebo smysluplnost. ST jich je plnej. Jejich vznik jde obvykle podle následujícího schématu: Autoři něco plácnou, aby to v díle vypadalo dobře (ST... protože se mu to hodí do dnešní session). Pak jsou dvě možnosti: Buď o pár dílů později potřebuje aby to fungovalo úplně jinak, nebo fanové zjistěj že to vysvětlení nějak nesedí. Tak jako tak to vede k dalšímu technoblábolu, který se snaží zazáplatovat ten minulý. Po několika takových technoblábolech už není možné pořádně utvořit nějaký kompaktní systém a další nabalování nesmyslů jede samospádem.
    Vzásadě to až tak děsně vadit nemusí - v SG používaj k cestování časem pokaždý jinou teorii, ale ty zápletky docela ujdou. Bohužel, čeho je moc může být příliš a když se dostaneš do stavu, kdy vlastně není možné říct jak něco funguje, protože technobláboly nic nevysvětlují ale jen mlží, případně si protiřečí, a je jich tolik, že se v nich (i kvůli tomu že spolu nekorespondují) už nevyznáš, tak to docela sux.


Při tvorbě technoblábolů je dobré vědět, kdy se zastavit a utnout je a to na základě toho, kolik času a energie chceš věnovat vytvoření nějakého komplexního systému na kterém bude věda v Tvém prostředí fungovat.
Pokud se tím nechceš moc zabývat , pak akceleraci do hyperprostoru pokrývají inerciální tlumiče. Jak fungují inerciální tlumiče? Velice dobře, děkuji, další dotaz.
Pokud naopak máš chuť tvořit komplexní kosmologii, pak si s věcmi můžeš vyhrát tak jako si s nimi vyhráli ve Star Wars (viz Wookieepedia, link na SW FTL je v článku)
Autorská citace #5
1.2.2009 14:05 - sirien
Jo - a to rozdělení na seriálové a pseudovědecké jsem udělal spíš uměle protože sem to potřeboval nějak rozdělit a tohle mi přišlo rozumný, do seriálovejch šly všechny filmy a seriály, jejichž postup je naprosto mimo naše současné poznatky, do pseudovědeckých šlo to co by si ještě nějak řekněme bylo možné podle současné vědy domyslet.
Autorská citace #6
1.2.2009 14:11 - Dukolm
Moc pěkný článek smekám před autorem, pěkné shrnutí.
Stargane v posledním díle Atlantis (s5e20) dokáže zelenka vytvořit červí díru nebo něco takového a ocitnou se okamžitě s celým městem u země.
U technologie Stargate hyperpohonu mě zaujala teorie toho že každá rasa se do hyperprostoru přemisťuje za pomoci jiné frekvence kterou dokonce Asgardové z pegasu dokáží zablokovat.
Autorská citace #7
1.2.2009 14:23 - sirien
Zelenka toho moc nevytvořil, Zelenka v lantianskejch archivech objevil rozpracovanej projekt, kterej lantiané nikdy nepoužili pro jeho riskantnost (uděláš chybu - instant vaporize). Vzhledem k tomu že Wraithové byli u Země tak si to na Atlantis lajsli a shodou okolností se jim to povedlo :)

Asgardé z Pegasu nic moc neuměj, Asgardé z Pegasu šlohli lantianskou hračku postavenou tim jejich šílenym vědcem, co kromě jiného postavil i puddlejumpery se strojem času a atlantiskou pojistku pro vynoření a tak podobně.
Využívá to toho že i když je vědeckej základ pro hyperprostor u všech ras stejnej, tak každá rasa používá jinou technologii, přičemž ten maniak (nevim už jak se menoval) vymyslel způsob jak na určité frekvenci způsobit, že když se o FTL pokusí někdo s wraithským technologickým základem tak okamžitě vyletí do povětří.
Nakonec to nikdo nepoužil, protože vedlejším efektem bylo že vybuchovaly hvězdné brány které se někdo snažil použít.
Což je dobrá blbost, protože (jak ukázala Carter a Baal) hbězdné brány je možné plošně deaktivovat - prostě bych je na tejden vypnul, vyzobal bych wraithský lodě po jedný (ty co by zbyly po tý genocidě pokusů o FTL cestování) a pak bych Brány zase zapnul. Ale takovejhle logickejch nesmyslů je StarGate plná
Autorská citace #8
1.2.2009 15:18 - andtom
Sirien: Nerozumíme si. Mně laicky-populárně zajímají věci kolem problematiky černých děr, červích děr, časoprostoru, atd.

Tak třeba horizont událostí. Co je pod horizontem událostí. Je tam prázdno kromě toho, že se uprostřed nachází singularita (bodová nebo prstencová), gravitace, tj. zakřivení časoprostoru je na horizontu událostí nekonečné. Pak může být pod horizontem události ještě hmota, ta ovšem nenávratně padá do singularity. Pád z horizontu událostí do singularity trvá od zlomku vteřiny do několika minut (podle hmotnosti singularity). Při pokusu o udělení pohybu od singularity se pád do ní paradoxně zrychluje. Jinak pouze u těch velmi hmotných singularit nedojde k roztrání těles slapovými sílami na horizontu událostí či ještě daleko před ním. Každé těleso má svoji hodnotu horizontu událostí. Pokud se hmota tohoto tělesa stlačí pod jeho horizont událostí, pak vnikne singularita. Například u naší planety Země by bylo potřeba (závratnou energií) stlačit její hmotu pod poloměr horizontu událostí, který je necelého půl centimetru.
Jediné, co umožňuje únik energii zpod horizontu událostí je Hawkingovo záření, zrod páru antičástic jednoho nad a druhého pod horizontem událostí. Nesmírně pomalý a náhodný proces (od počátku vesmíru cca 13 mld. let se odpařily možná akorát miniaturní černé díry).
Tím chci říct toto: technoblábol a problémy vidím u horizontu událostí mnohem dřív (prakticky okamžitě, jak se o něm uvažuje). Ne až při řešení jak se dostat zpod horizontu událostí, ale už v okamžiku, kdy se z horizontu událostí dělá cosi ve stylu silový štít, která si nějaká loď vytvoří a hurá ... Proto jsem se ptal, co v článku považuješ za technoblábol, protože ho tam vidím o dost víc než Ty.

StarTreku se směješ, ale co ostatního co jsi popsal, není technoblábol, že. Takže je to prašť jak uhoď, prostě sci-fi. Odpouštíme jí to a milujeme ji.
Autorská citace #9
1.2.2009 15:19 - andtom
Jinak co mě umí dráždit u sci-fi nejsou takového globální věci pohonu, tomu prostě "věřím" a neřeším. Co mě dostává, jsou naprosto triviální kontrukční nesmysly. Například chodící stroj AT-AT ze StarWars musel vymyslet někdo superarbitrován pro blbost, protože nikdo jiný nezkonstruuje těžiště stroje tak vysoko nad povrchem (ono je jasné, že to vzniklo na objednávku, aby vznikl "bojový stroj", kterému se kolem nohou dá omotat lano a on se následně tetrálně skácí).
Pak tady máme plejádu běhacích mechů - ten samý problém.
Výborní jsou také mariňáci budoucnosti z různých her, kteří mají své hlavy mezi nesmyslně vyboulenými ramenami, aby neviděli do stran (jasně že jde o to, aby se "bojový oblek" co nejvíc podobal stereodnímu kulturistovi jakožto idolu některýcj dvanáctiletých děcek). No a v ruce třímají megaobrovskouzbraň podle úvahy čím větší, tím lepší (že je neohrabanější jaksi nevadí). Atd.
Autorská citace #10
1.2.2009 15:29 - sirien
Nejde o to jaký technoblábol to je ale jak je pojatý.

Očividně narážíš na warp - jak jsem psal, v článku to je dost zjednodušeně a popravdě si už ani nepamatuju jak to bylo úplně přesně, každopádně ta idea byla vytvořena nějakým fyzikem.
Jde o to že prostor před sebou necháš zhroutit a prostor za sebou necháš vystavět. Tím Ti ale vznikne mezi Tvým a "okolním" prostorem rozhraní které svými vlastnostmi odpovídá horizontu událostí, nejde o žádný šítít ani nic podobného. Podrobnosti typu rovnice nebo výpočty nebo tak bohužel dodat nemohu, neb je neznám a nemám.

Problematiku SF se teď nějakou dobu chystám rozebírat, a zrovna zbraně jsou myslím nařadě (další bude teď o gravitice, až ho někdo schválí), bude sranda. A někdy musim dopsat ten o problematice AI, ale kupodivu se píše hrozně špatně.
Autorská citace #11
1.2.2009 15:37 - andtom
Jinak rozšířil bych popis možných řešení o ten, který použil David Weber ve své military sci-fi sérii o Honor Harringtonové (necelé dvě desítky knih). Vesmírné lodě se přesouvají na velkou vzdálenost v hyperprostoru, kde se rozvinou moderní obdobu plachet (nejsou látkové a jsou obrovské) a plují na vlnách gravitace. V hyperprostoru se bojuje velmi zřídka a lodě jsou proto optimalizovány pro boj v normálním prostoru. Jsou kryty gravitorovými štíty a zranitelné jsou v podstatě jenom čelně nebo zezadu, plus ne moc pravděpodobný zásah střílny. Boj jejich flotil přimoníná z hlediska boje klasických námořních řadových lodí zlatého věku plachetnic, ovšem dost modernizovaný.
Autorská citace #12
1.2.2009 15:38 - sirien
gravitické štíty jo? A jak se skrz ně probíjí? (a proč nejsou zranitelné z boku probohy? To ten štít je jen z boků?
Autorská citace #13
1.2.2009 15:56 - andtom
Sirien: Určitě nemůže jít o horizont událostí. Červí díra nemá horizont událostí. Černá díra horizont událostí má, ale kdo se pod něj dostane, má problém. Spadne do singularity. Existuje málo pravděpodobná možnost, že u prstencové singularity přesně (aniž by se to zvenku dalo zjistit, neboť přes horizont událostí není vidět dovnitř) se trefí kolmo na rovinu prstence do jejího středu (jinak se zhroutí po spirále na prstenec) a prolétne prstencem ... tedy prolétne, ještě předtím se usmaží zářením vesmíru, který uvidí v jednom časovém okamžiku (dosáhne horizont dalšího jména). Pro mě je technoblábol už toto: "prostor před sebou necháš zhroutit a prostor za sebou necháš vystavět. Tím Ti ale vznikne mezi Tvým a "okolním" prostorem rozhraní které svými vlastnostmi odpovídá horizontu událostí."
Autorská citace #14
1.2.2009 16:03 - andtom
Sirien: Tady si lze počíst o pohonu přímo od autora.
Autorská citace #15
1.2.2009 16:05 - sirien
ok, se teď musim učit ale pak na to mrknu, díky :)
Autorská citace #16
1.2.2009 16:05 - Dukolm
Když už jste u té gravitiky tak na tohle téma na FF měl přednášku Dragonlord a zazněl tam návrh ve stylu když už by někdo vymislel gravitický reaktor nebo zbraň tak by pak byly souboje jen otom kdo má větší výkonější gravitický reaktor
Autorská citace #17
1.2.2009 16:56 - sirien
No právě :) . Tuhle diskusi byc zatim odložil než se zveřejní ten článek o gravitice, tam to sedne líp.
Autorská citace #18
1.2.2009 19:34 - Jerson
Takže dvě věci k samotnému základu:

Speciální teorie relativity říká, že na urychlení předmětu s nenulovou hmotností na rychlost světla je třeba nekonečné množství energie. I v rámci této teorie se dá operovat tím, že napřed objekt "odhmotníte", nebo s tím, že energie pro rychlostí vyšší než c už nebude nekonečná a šlo by se do vyšších rychlostí energeticky "protunelovat", a tak dál.

Mnohem zajímavější ale je obecná teorie relativity která žádný pojem oemezené rychlosti nezná, protože rychlost má smysl řešit pouze v lokálních rozměrech (což jsou tedy i gravitačně vázané galaxie, ale to není tak podstatné)

Další věc se týká spárovaných částic - jde o to, že jejich vlastnosti jsou spárované a když jedna po "otevření krabice" zaujme jeden ze dvou možných stavů, druhá se po otevření své krabice zhroutí do druhého stavu. Nicméně na předávání zprávy je třeba přenést signál o stavu jedné sady částic a to normální cestou, tedy nejvýše světelnou rychlostí. Tento způsob komunikace asi bude skvylým kódováním, ale nikoliv rychlým dorozumíváním.
Autorská citace #19
1.2.2009 21:43 - andtom
Jerson píše:
Mnohem zajímavější ale je obecná teorie relativity která žádný pojem omezené rychlosti nezná, protože rychlost má smysl řešit pouze v lokálních rozměrech (což jsou tedy i gravitačně vázané galaxie, ale to není tak podstatné)


Rychlost světla pořád platí. Akorát obecná teorie relativity počítá i s rozpínavým nebo smršťujícím časoprostorem. Pokud se časoprostor, který překonává světlo rozpíná, pak světlo urazí za stejný čas mnohem větší vzdálenost (víceméně zdánlivě, jelikož je měřena v okamžiku dosažení cíle světlem) než kdyby se vzdálenost v časoprostoru neměnila. Tak lze jakoby dosáhnout větší rychlost než rychlost světla (větší roztažená dráha za stejný čas). Tato jakoby vyšší rychlost světla než c nepomůže rychlejšímu dosažení cíle.

Jerson píše:
Nicméně na předávání zprávy je třeba přenést signál o stavu jedné sady částic a to normální cestou, tedy nejvýše světelnou rychlostí.

Informace není předávána světelnou rychlostí. Jde o to, že předávány (rozesílány) jsou ty dvě částice a to maximálně rychlostí světla, to dělá ten limit, že se přenos signálu přes páry částic nedostane nad rychlost světla.
Autorská citace #20
1.2.2009 21:50 - sirien
Píše:
Informace není předávána světelnou rychlostí. Jde o to, že předávány (rozesílány) jsou ty dvě částice a to maximálně rychlostí světla, to dělá ten limit, že se přenos signálu přes páry částic nedostane nad rychlost světla.

No, moje idea byla ta, že ty částice rozdistribuuješ, necháš "v krabici" jak popsal Jerson, dokud je nebudeš potřebovat, a potom až budeš chtít komunikovat je nějak "rozbalíš"

Ad odhmotnění - to by mě zajímalo jak. Hmota = energie, energie je předávána fotonem, foton nesoucí energii vykazuje hmotnost...

Píše:
nebo s tím, že energie pro rychlostí vyšší než c už nebude nekonečná

To jako nějakým hypotetickým fyzikálním čachrem, nebo jako pro účely SF technoblábolem?
Autorská citace #21
1.2.2009 22:07 - andtom
Sirien: Problém je, že ty částice skladování nevydrží.
Autorská citace #22
1.2.2009 23:25 - Jerson
Píše:
To jako nějakým hypotetickým fyzikálním čachrem, nebo jako pro účely SF technoblábolem?

Jak se to vezme. To že atom dokáže projít přes oblast s tak vysokou energií, že ji nikdy nemůže získat, do oblasti s rozumně nízkou energií je vcelku běžně pozorovaný jev. Takže to až tak velký technoblábol být nemusí. Horší je, co se děje se směrem plynutí času při dosažení nadsvětelné rychlostim, protože teoreticky by měl jít pozpátku.

S fotonem se nemyl. Nulová hmotnost krát nekonečná energie dává neurčitý výsledek, který pro jednotlivé fotony znamená určitou konkrétní energii odpovídající vlnové délce. Tedy když to vezmeš opačně, foton má určitou energii a jen díky tomu že má nulovou hmotnost se s touto konečnou energií může pohybovat právě rychlostí světla.
Autorská citace #23
2.2.2009 08:11 - andtom
Sirien píše:
No, moje idea byla ta, že ty částice rozdistribuuješ, necháš "v krabici" jak popsal Jerson, dokud je nebudeš potřebovat, a potom až budeš chtít komunikovat je nějak "rozbalíš"


Doplnil bych, v čem spočívá problém. Ty částice se rodí spolu jako pár. Každá má v okamžiku zrodu tohoto páru nastaven stav (který je v jisté vlastnosti opačný, proto umíme říct ze zjištěného stavu jedné částice, jak vypadá druhá). Bez přečtení jedné z částic se nedá zjistit, která z páru je jak nastavena. Zjištění stavu jedné neodvratně způsobí stanovení stavu druhé. To je fajn a proto se s tím počítá pro šifrování - kdo by chtěl odposlechnout takto rozeslanou šifru (jedna sada párů částic zůstává odesílateli šifrované zprávy, druhá příjemci šifrované zprávy), způsobil by změny šifry pro adresáta. Došlo by rozpadu provázanosti párů. Nelze tedy odposlechnout šifru a poslat ji dál správnému příjemci, aniž by se šifra nezměnila.
Tím to ale končí - nefunguje to, že dodatečnou změnou stavu (kdykoliv po období společného zrodu páru) jedné částice se dodatečně změní stav druhé částice. Takže i kdyby byli částice páru někde vzdáleně od sebe skvěle skladované, neposlouží komunikaci.
Autorská citace #24
2.2.2009 12:09 - unknown
pro RP užitečnej článek, dík!

ale formátování teda místy hodně uletělo a z té hromady překlepů mě brní zuby.
Autorská citace #25
2.2.2009 14:18 - sirien
njn. Sem to po sobě čet a docela dost sem toho seškrtal, měl(a)s to vidět předtim, to by Ty ty zuby vypadaly :D

Až to budu kdyžtak doplňovat tak to ještě trochu opravim.
Autorská citace #26
2.2.2009 15:54 - sirien
Prohnal sem to wordovskou kontrolou gramatiky. Chce se mi ze mě zvracet :(

Už by to snad mělo bejt z 99% vpohodě...
EDIT: Některé z těch překlepů byly funny. Třeba slovo "heprpohon" má určitou poetiku...
Autorská citace #27
14.2.2010 21:26 - sirien
http://www.novinky.cz/veda-skoly/192087-energii-je-mozne-teleportovat-dokazuje-japonsky-vedec.html

Novinky.cz píše:
Energii je možné teleportovat, dokazuje japonský vědec

Vědci již prokázali možnost kvantové teleportace informace a elementárních částic. Startrekovskému přenesení osob z jednoho místa na druhé pomocí rozložení na elementární částice a opětovného složení v cíli jsou však na hony daleko. Japonský fyzik Masahiro Hotta přesto našel cestu k praktickému využití teleportace - přenos energie. Otvírá tak dveře do světa bez drátů.

Ve své teoretické práci Hotta podle článku v časopise Technology Review zakládá teleportaci energie na fenoménu propletení (spřažení) kvantového stavu dvou a více částic. Částice v něm vlastně sdílejí existenci, i kdyby byly vzdáleny několik světelných let.

Kvantová mechanika je pro běžného smrtelníka velmi nesrozumitelný obor. Hotta však tvrdí, že přenos založený na dodání energie u první částice ve spřaženém kvantovém stavu se projeví odpovídajícím způsobem změnou energie u druhé spřažené částice.

Jinými slovy vstup energie v jednom místě by se projevil výstupem energie na jiném, třeba i vzdáleném místě. Praktické využití této myšlenky je nabíledni - přenos energie bez ztrát, které dnes vznikají v drátech vysokého napětí.

Přenos energie... na Novinkách nikdy neměli dost fantazie, napadaj mě mnohem kreativnější využití od komunikace až po zbraně...
každopádně si povšimněte že teoretické práci říkají "důkaz". Whatever... prostě jen že se o tomhle mluví už i na veřejnosti :)
Autorská citace #28
14.2.2010 21:28 - Sosáček
Vzhledem k tomu, jak slozity je vyrobit entangled castice, tak ne, hehe.
Autorská citace #29
14.2.2010 21:30 - Jerson
Vzhledem k tomu, že je stále řeč o té části fyziky, kde velmi záleží na tom, jak se věci vykládají, protože nemáme jak zjistit, jaké jsou "doopravdy", tak jsem úplně v klidu.
Autorská citace #30
14.2.2010 21:41 - sirien
Tak spárované částice jsou normálně experimentálně potvrzená zábava.
A pokud se nepletu tak s nima nějaký maníci na MIT nebo kde když se nudili udělali ten vtípek, že událostí v budoucnosti ovlivnili událost v přítomnosti... (máš spárované částice => co se děje s jendou ovlivňuje druhou. Srovnali jim spin na nějakou konkrétní hodnotu a poslali každou zvlášť optickym kabelem, jednu delšim, jednu kratšim. Na konci toho kratšího byl detektor spinu, na konci toho delšího měnič spinu... a hopla, detektor zjistil, že spin je změněnej na hodnotu měniče, i když ten tu druhou částici ovlivnil až později)

takže s timhle bych až tak moc nešermoval...
Autorská citace #31
14.2.2010 21:53 - Sosáček
1) takhle to uplne nefunguje (nebo linkuj clanek)
2) vyrabet takovy castice neni levna sranda
3) prenos informace =/= prenos energie
4) zmena stavu castice neznamena ze ti z ni poleze neco co muzes nejak energeticky vyuzit
Autorská citace #32
14.2.2010 22:07 - Jerson
Jenže tohle spárování má ještě pořád nějakých možných vysvětlení, proč se tak projevuje. Nejde o to, že by nefngovalo - jde o to, že fyzici neví, co to vlastně znamená. Protože jedno vysvěltení je "teleportace", zatímco druhé "spojení na dálku" a třetí "zpětné časové působení", ale není jak rozhodnout, které vysvětlení je lepší než jiné. Tedy chybí nové fyzikální paradigma.

Navíc jak říká Sosi - to že něco funguje (zdálnivě) na jednu částici neznamená, že to bude fungovat i na něco většího, co lze rozumně využít.
Autorská citace #33
14.2.2010 22:38 - sirien
1) sem to čet už dýl tak to co sem psal považuj za lež dětem pokroucenou špatnou pamětí
2) sem mluvil o experimentu, ne o tom že by to šlo jen tak by the way
3) nope, nicméně přenost energie => přenos informace, to pod tou citací sem mířil k tomu článku, ne k tomu experimentu co popisuju o post dál
4) jasný

Jers: Tak jako když na teoretickém základě udělali tenhle experiment, tak bych si dovolil tvrdit že minimálně pár lidí tomu docela rozumí.

Vtipmý bylo... myslim že v Elegantnim vesmíru, nepamatuju se doslova, ale: "fyzika se dostala do míst, kde uvažuje o samotném počátku všeho, o samotném základu všeho. Do této doby se o tyto otázky starali filozofové. Bohužel, za tři tisíce let v hledání odpovědi moc nepokročili a nevypadá to, že by se blížili. Fyzici si takové zdržení dovolit nemohou, takže si na tyto otázky asi budou muset nalézt odpovědi sami"
Autorská citace #34
15.2.2010 08:09 - Jerson
Siriene, na teoretickém základě se už sto let provádí pokusy s průchodem světla štěrbinou a přitom pořád není vyřešena otázka světlo/částice. Teoretický (matematický) základ totiž není to samé jako pochopení odpovědi na otázku "Co to sakra všechno znamená?"

Jinak pokud jde o pochopení základu, tak si fyzici dost fandí, na to že maximálně tak vytváří základní rovnice obsahující samé 0/0 a podíly nekonečen a k tomu říkají "Kdybychom postavili urychlovaš o průměru 400 km, dokázali bychom jedno z těch čísel určit o něco přesněji, ale na opravdu slušnou přesnost potřebujeme urychlovač o průměru sluneční soustavy."

Možná že naleznou odpovědi - ale mnohem důležitější je, jestli naleznou ty správné otázky (: )
Autorská citace #35
15.2.2010 12:35 - sirien
Jerson píše:
přitom pořád není vyřešena otázka světlo/částice

ale, měl sem za to že ano, jen se to ještě učitelé nenamáhali od vědců naučit...

Jinak - vědci si už zodpověděli docela dost otázek předtím náležících filosofům, protože je prostě přestalo bavit čekat jestli se k něčemu dožvaněj...
Autorská citace #36
15.2.2010 13:05 - Jerson
Jestli víš, jak to s tím světlem je, nahoď odkaz.
A které zodpovězené otázky máš namysli?
Autorská citace #37
15.2.2010 21:51 - sirien
Jerson píše:
A které zodpovězené otázky máš namysli?

definování prostoru a času pro začátek. Určením stavebních kamenů hmoty můžeme pokračovat. Ze sociologie pak třeba fungování společnosti... kosmologie... je toho poměrně hodně. Technicky vzato je ostatně celá věda ve své podstatě hledání definitivních nebo stále přesnějších a přesnějších odpovědí na otázky, o kterých se tisíce let jen různě žvanilo, případně si je ani nikdo nenamáhal položit.
Autorská citace #38
15.2.2010 22:01 - Jerson
Siriene, si děláš legraci, že? Řeknu jen jedno - Technicky vzato je ostatně celá věda ve své podstatě hledání definitivních nebo stále přesnějších a přesnějších odpovědí na otázky, o kterých se tisíce let jen různě žvanilo, případně si je ani nikdo nenamáhal položit. - tohle rozhodně není pravda. Už z principu věda nemůže dát definitivní odpověď. A pokud neexistuje definitivní pravda, nebude existovat ani definitivní otázka.

Kromě toho existence nějaké jednotné teorie a odpovědí na otázky je záležitost víry - technicky není žádný důvod se domnívat, že se vesmír doopravdy řídí podle nějakých stabilních a hlavně poznatelných zákonů, které lze zjednodušit do rovnic tatolik, aby je bych slopen pochopit alespoň jeden člověk. Vědci v tomto směru tojí jendou nohou v bažině víry (myšleno že nemají pevnou půdu pod nohama) a jen si namlouvají, že ví. :-) Ti sebekritičtější si uvědomují, že neví a zřejmě nikdy vědět nebudou.

:-)
Autorská citace #39
15.2.2010 22:06 - sirien
Jerson píše:
Už z principu věda nemůže dát definitivní odpověď

co třeba... tlak se v kapalinách a plynech šíří rovnoměrně? Nebo trojčlenka obsahu, teploty a tlaku? Nebo... myšlení jako proces probíhající interakcí neuronů? Případně... nemoci s původem v selhání metabolismu, bakteriích, virech nebo parazitech a nikoliv jako boží/morální tresty, kletby, výsledky uřknutí a další?
To, že na danou odpověď můžeš navázat další otázkou neznamená, že předchozí otázka není plně zodpovězena.
Autorská citace #40
15.2.2010 22:08 - sirien
Jerson píše:
Kromě toho existence nějaké jednotné teorie a odpovědí na otázky je záležitost víry - technicky není žádný důvod se domnívat, že se vesmír doopravdy řídí podle nějakých stabilních a hlavně poznatelných zákonů

Tohle opakuješ se zatvrzelou paličatostí. Nicméně skutečnost, že jsou tyto teorie denodenně potvrzovány běžným fungováním (teorie relativity GPS navigací...) ukazuje, že to lze.
ABSOLUTNÍ skepse NENÍ konstruktivní nebo platný argument. Na to přišli už v Řeckém Lyceonu před víc než dvěma tisíci lety.
Autorská citace #41
15.2.2010 22:19 - Sosáček
Jsem neveril ze nekdo muze tak dobre zkombinovat relativismus a nihilismus.
Autorská citace #42
15.2.2010 22:21 - Sethi
Jak bluffovat o vědě: Kurs pro pokročilé.
Autorská citace #43
15.2.2010 22:33 - Jerson
sirien píše:
Nicméně skutečnost, že jsou tyto teorie denodenně potvrzovány běžným fungováním (teorie relativity GPS navigací...) ukazuje, že to lze.

Hm, skutečnost, že lidé fungují i bez toho, aby tyto teorie znali, a že dokáali fingovat tisíce let předtím díky systíémům založených na pozorování a víře svědčí o tom, že to není až super. Kromě toho GPS nepotvrzuje teorii relativity a většina vědců neví, jak GPS doopravdy funguje.
Kromě toho zaměňuješ skepsi a absolutní skepsi. Pokud chci uvažovat jako vědec (kterým nejsem), tak můžu vyslovit hypotézu, že existují zákony vesmíru a že jsou poznatelné. Nicméně zatím je tato hypotéza vyvrácena.

(Btw, tohle nění z mé hlavy. Tohle je přístup jednoho vědce, který - kromě jiné - řekl, že správný vědec musí být ochoten zahodit všechno co zná, pokud se to ve světle nových důkazů ukáže mylné. Ale taky je to neuvěřitelně těžké. S vyšším věkem čím dál těžší.)
Autorská citace #44
15.2.2010 22:36 - sirien
Jerson píše:
Kromě toho GPS nepotvrzuje teorii relativity

ne, jen by bez ní mělo poněkud výraznější odchylku. Každopádně pokud chceš - jsou podle ní navigovaný vesmírný sondy.

A ano, lidstvo fungovalo. Nikdy jsem netvrdil že se bez vědy zbortí svět nebo že Tě učiní šťastnějším. Ale na Měsíc se bez ní nedostaneš.

Jerson píše:
tak můžu vyslovit hypotézu, že existují zákony vesmíru a že jsou poznatelné. Nicméně zatím je tato hypotéza vyvrácena.

hah. A čim prosim Tě? Není potvrzena - ok. Ale vyvrácena?
Autorská citace #45
15.2.2010 22:38 - Sosáček
Jerson píše:
Kromě toho GPS nepotvrzuje teorii relativity a většina vědců neví, jak GPS doopravdy funguje.

To je asi podobne smysluplny jako ze vetsina vedcu nvi kde bydlis.

Nevi.

No a?
Autorská citace #46
15.2.2010 22:58 - Jerson
sirien píše:
Ale na Měsíc se bez ní nedostaneš.

Ale dostaneš. Měsíc je blízko.
Hypotéza je vyvrácena tím, že nemůžeš napsat rovnici popisující chování vesmíru - ne dneska. To že takovou rovnici lze napsat opravdu není dokazatelné - zatím rozhodně ne.

Sosi - je to asi stejně smysluplné, že nikdo dneska neví, jak doopravdy funguje superpočítač, protože je navržený s pomocí celé řady dalších počítačů. A odpověď na zásadní otázky vesmíru velmi pravděpodobně dostaneme pomkocí počítačů, jejichž funkci nebudeme schopni úplně chápat. Takže se snadno může stát, že otázku "Jak funguje vesmír?" zodpovíme za cenu vzniku otázky "Jak to náš superpočítač zjistil?"

Neříkám, že věda nemůžu některé otázky skutečně zodpovědět. Ale jsem dalek toho, abych nabubřele tvrdil, že věda odpoví na to, na co filosofie nebo víra odpovědět nedokázala, a nebude při tom potřebovat ani filosofii, ani víru. Protože zatím se bez nich při vysvětlení neobejde. Tedy - věda možná ano. Vědci nikoliv.
Autorská citace #47
15.2.2010 23:02 - Sosáček
Jerson píše:
Sosi - je to asi stejně smysluplné, že nikdo dneska neví, jak doopravdy funguje superpočítač, protože je navržený s pomocí celé řady dalších počítačů.

To jednoduse neni pravda.
Autorská citace #48
15.2.2010 23:05 - Sosáček
Zaroven mam pocit, ze spatne chapes princip abstrakce.
Autorská citace #49
15.2.2010 23:09 - Jerson
Já špatně chápu hromadu věcí, ale to není podstatné a ani bych to dál moc neřešil. Prostě bych se jen na tou jakobyteleportací moc nerozplýval, čert ví, kdy z toho udělají něco použitelnějšího.
Autorská citace #50
15.2.2010 23:11 - Sosáček
Ale ne ze mi budes nekde tvrdit ze nikdo nechape jak funguji pocitace. Toe blbost, sorry.

(pokud nevyzadujes pochopeni jak funguje kvantova fyzika na vysvetleni elektrickeho proudu. potom se ale muzeme bavit o tom ze nikdo nechape nic, a jsme u klasickyho jersonismu)
Autorská citace #51
15.2.2010 23:12 - sirien
Jerson píše:
zodpovíme za cenu vzniku otázky "Jak to náš superpočítač zjistil?"

Tvá často se opakující očividná neznalost IT je omluvitelná... to jak často ji prezentuješ tímhle způsobem nikoliv, sorry... stejnej nesmysl jako když ses ptal, proč existuje tolik formátů pro soubory.
Autorská citace #52
15.2.2010 23:28 - Sosáček
Formatu pro soubory? co to je?
Autorská citace #53
16.2.2010 01:09 - sirien
terminus netechnikus jak to přišlo na klávesnici. Jersonovi se nějak nelíbilo že obrázek může bejt .pdf, .jpg, .bmp... a tak a řikal něco o jednotnejch standardech a že v technice sou šrouby taky podle normy a podobný nesmysly
Autorská citace #54
16.2.2010 07:51 - Jerson
Nemluvil jsem o obrázích, ale jinak je to vesměs správné. A kdybys věděl, jak díky neexistujícím jednotným standardům bylo složité realizovat vesmírné spojení Sojuz - Apollo, neříkal bys "nesmysly" věcem, kterým pro změnu nerozumíš ty.
Autorská citace #55
16.2.2010 07:54 - Blaine
Jerson: A nebylo to v pripade Sojuz a Appolo dane take tim, ze politicka situace byla takova, ze nemohl inzenyr z USA zavolat svemu protejsku v SSSR a zeptat se ho, jak teda maji udelat tohle nebo tamhleto, aby to do sebe za par let zapadlo?
Autorská citace #56
16.2.2010 08:40 - Jerson
To často nemůžeš udělat ani dnes v rámci jedné firmy (třeba německé). Hlavní problém byl v tom, že jedna strana měří v palcích a druhá v milimetrech.
Autorská citace #57
16.2.2010 09:39 - sirien
Jerson píše:
A kdybys věděl, jak díky neexistujícím jednotným standardům bylo složité realizovat vesmírné spojení Sojuz - Apollo, neříkal bys "nesmysly" věcem, kterým pro změnu nerozumíš ty.

Já neřikal nesmysly na tu techniku, já řikal nesmysly na Tvoje výroky k těm IT věcem
Autorská citace #58
16.2.2010 09:47 - Jerson
Už to nechám bez odpovědi.
Autorská citace #59
16.2.2010 10:59 - Sosáček
Jerson píše:
Nemluvil jsem o obrázích, ale jinak je to vesměs správné. A kdybys věděl, jak díky neexistujícím jednotným standardům bylo složité realizovat vesmírné spojení Sojuz - Apollo, neříkal bys "nesmysly" věcem, kterým pro změnu nerozumíš ty.

Joaha.

Pamatujes, jak jsi mluvil o tom, jak, nemecti a jini technici delaji s meritky a tak dost zajimave (cti zrudne) veci? Ted si predstav, ze krom toho jeste pouzivaji takove znacky pro zavity jake se jim zachce (i kdyz ty znacky nekdy uz neco znamenaji), a kotuji v ruznych ciselnych bazich.

Mas zhruba stejnou situaci jako ve formatech souboru. Format popisuje kde najdes jaky data a v jaky jsou podobe, a jde poznat vzasade akorat podle zacatku souboru, ale windows to tradicke rozpoznavaji podle pripony, pritom ti nic nebrani pojmenovat .jpeg .bmp, a ono to kupodivu nebude fungovat ;) Pri prenosu Siti se typ souboru poznava podle MIME typu, ale u ulozenejch souboru casto nic takovyho nemas.

Proc je jich tolik? No, umi ruzny veci. JPEG je format se hodi na fotky, PNG se hodi na loga a takovy veci, BMP je hrozne jednoduchej ale velikostne a kvalitativne nic moc, a tak. Treba u videa je to slozitejsi, protoze mas obalku (avi, matrjoska, ogg) a v ni jednotlivy audio a video stopy v ruznejch formatech, takze uzivatele byvali sveho casu dost zmateni kdyz jedno avi jim fungovalo a druhe ne (avi je mimochodem nejhorsi obalka vubec. nepouzivat. fakt).
Autorská citace #60
16.2.2010 11:58 - Sosáček
Jinak co se tyka fungovani pocitacu, Jersone.

Mas tuhle vecicku. Zjednodusene receno funguje jako, no, predstav si potucek s hrazickou, kterou muzes ovladat jinym potuckem. (...) Propojenim nekolika tranzistoru se da snadno udelat vec, ktera realizuje nejakou jednoduchou dvoustavovou logiku, treba takhle:
vypada uvnitr invertor, ktery dela to, ze pusti potucek vystup prave tehdy kdyz potucek vstup netece.

Delaji se logicky soucty (potucek vystup tece pokud jeden z potucku vstup tece), logicky souciny (potucek vystup tece pokud aspon jeden z potucku vstup tece), exkluzivni logicky soucet (potucek vystup tece pokud oba potucky vstup bud tecou, nebo netecou), a tak. V realu se nejvic pouzivaji negovany logicky soucit a soucin, coz funguje jako soucet + ivertor, ale diky vlastnostem tech tranzistoru jich na to potrebujes min. Podle zakonu dvoustavovy logiky s tim muzes delat spoustu cachru a tak. Tem potuckovacum se rika hradlo (anglicky gate). Jednoduchej obvod s par hradlama (tady negovany logicky souciny) muze vypadat takhle:

Ale v pocitacich je mira integrace mnohem vetsi.

Kdyz mas ty hradla, muzes z nich delat dalsi logiku. Treba tenhle funkcni blok umi delat porovnani, logicky soucin, logicky soucet a aritmeticky soucet na cislech od nuly do ctyr (hih). Rozsirit to na vetsi cisla neni tak slozity (tady je ukazka), nasobeni (a zvlast deleni, fuj) neni neco co by clovek dal sam dohromady za deset minut, ale tak znas to.

Mas vypocetni cast, ted ale potrebujes aby vedela co ma pocitat. Muzes to udelat jednoduse ve stylu par obvodu (stavovy automat popisujes co se kdy dela, kombinacni logika (to o cem jsem ted mluvil) to dela, a pro jednoduchy veci to neni problem, ale mikroprocesory se normalne delaji tak, ze k te vypocetni casti placnes nejakou pamet do ktery nacpes zapis co se ma vykonavat (ruzny kody popisujou ruzny operace -- posles 000000011101100 a ta vec scita, atd) jinou pamet do ktery nacpes data se kterjema se ma pracovat, a udelas soustavu, ktera vzdycky
1) vezme intrukci
2) udela ji
3) soupne si ukazatel na dalsi intrukci
4) zpet na 1.

Pak muzes programovat (pokud ma neco co ti prepise ADD na nuly a jednicky) jako na osmibitovejch pocitacich:
NACTI A
NACTI B
SECTI
ULOZ DO C
a tak.

operacni systemy priste ;)
Autorská citace #61
16.2.2010 12:48 - Jerson
Sosáčku, já se to učil na škole, díky. Nicméně až zjistíš, proč nějaký procesor v určitých příapadech háže chybu a jindy nikoliv, tak přijď s tím, že opravdu rozumíš jejich funkci. Protože potíže typu "při diagnostice to nic podezřelého neukazuje, ale nemůžeme se podívat dovnitř, tak vyměníme celou desku, stejně je to levnější" nejsou nijak neobvyklé.
A to mluvím o poměrně jednoduchých počítačích.
Autorská citace #62
16.2.2010 13:07 - Sosáček
Jerson píše:
proč nějaký procesor v určitých příapadech háže chybu a jindy nikoliv

Protoze je v nem neco jinak?

Koho by to napadlo.

Sorry, ale tvoje "rozumime" se lisi od toho jak to snad asi kdokoli jiny na planete pouziva. Nechces zmenit slovnik? Zaroven bys nemel svoji zahorklou nihilistickou viru predkladat jako argumenty.
Autorská citace #63
16.2.2010 13:30 - Jerson
Zrovna loni jsem odeslal výrobci programu chybu, ke které mi zpět přišla odpověď "Váš popis je správný, za osm let se nám to nikdy nestalo a nevíme, kde nastala chyba." Když to spojím s nějakými dvaceti případy, které jsem zažil jako technik laboratorních přístrojů, tak "rozumíme" v nejednom případě znamená "myslíme si, že víme co to dělá, ale když to nefunguje, tak vám dáme nový přístroj a ten starý sešrotujeme."
Podotýkám, že jde o přístup výrobců, nikoliv opravářů (kteří rozumí máločemu).
Až budeš někomu říkat do očí větu "Výrobce neví, proč to nefunguje, ale j to vaše chyba a dostanu deset táců za diagnostiku závady", naučíš se alespoň základy toho "nihilismu". :-)

Takže ne, nebudu měnit slovník a říkat "rozumíme" místo "Teď to funguje a doufáme, že se to neposere, aniž bychom věděli proč".

Teoretickčí fyzici mají výhodu, že to jestli mají pravdu nebo se mýlí občas není deset až padesát let poznat.
Autorská citace #64
16.2.2010 13:52 - Sosáček
Jerson píše:
"Váš popis je správný, za osm let se nám to nikdy nestalo a nevíme, kde nastala chyba."

Aha.

To v realu znamena "Muzeme si cist diskuse na webu, nebo muzeme hledat chybu v software kterej kdysi nekdo strasne naprasil pac to muselo bejt v terminu, a ta chyba trapi jenom vas, nam je ukradena. Co si z toho asi vybereme? No, aspon posilame email aby nas sef neprudil."

To neznamena ze tomu nerozumi, oni na tebe jenom serou.

Budes taky tvrdit ze nerozumime kominum protoze obcas potrebujou kominika? Ze nerozumime spalovacim motorum, protoze se muze stat ze potrebujes vymenit svicky?

Protoze stejnej argument pouzivas u elektroniky, at uz o tom vic nebo ne.
Autorská citace #65
16.2.2010 15:35 - sirien
Jerson: Vidím diametrální rozdíl mezi: "Sakra, ono to někdy funguje a někdy ne a my vynaložily všechny prostředky na to, abysme zjistili proč sakra a pořád nemáme páru, naopak všechno ukazuje že to fungovat má, ach bože bože tohle je magie" a "V tý kravině je nějaká chyba, na jejíž analýzu budeme potřebovat dvacet hodin čistýho času ve dvou lidech abysme to rozebrali, prohnali diagnózou, poradili se s expertem a určili příčinu a pak dalších pět na opravu... k čertu s tim, pošlete mu novej motherboard a tenhle krám vyhoďte, vyjde to pětkrát levnějc než padesát hodin práce našich zaměstnanců".

Jakákoliv implikace s předpokladem který tohle nerozlišuje je pochybná sama o sobě a zavání mi tak trochu mystifikováním.
Autorská citace #66
17.2.2010 14:24 - Ebon Hand
Není to asi náhoda, že se této důležité diskuze účastní trio Sirien, Sosák, Jerson?
Autorská citace #67
17.2.2010 14:33 - Jerson
Není, rozumní lidé mají lepší věci na práci.
Autorská citace #68
29.4.2011 12:58 - DenGrasse
sirien píše:
Problémy: Základní problém je, že za pomoci dvou červích děr lze podle teorie relativity sestrojit velmi efektivní stroj času vedoucí k paradoxům (Vezmete body A a B. V bodě A vytvoříte červí díru. Jeden její konec přemístíte vysokou rychlostí do bodu B - podle teorie relativity uplyne na rychle se pohybující lodi méně času. Pak totéž zopakujete z bodu B do bodu A. Od té chvíle lze projít z A do B do minulosti. To ještě nevadí, ale ve chvíli, kdy se vrátíte z B do A (ještě více do minulosti), tak můžete vyjít dříve, než jste vešli, a třeba si zabránit ve vstupu... nejsnazší řešení je ignorovat teorii relativity :D).

Jo tu znám... ale přijde mi že jaksi skrývá základní chybu v zadání.
Druhý konec červí díry totiž vyráží z bodu A v čase 0. Letí nějaký čas, který je relativně rozdílný, tedy v bodu A uplyne 10 jednotek a na palubě červí díry v bodu B jen 5. Pokud někdo z A (10) projde dírou do bodu B (5), ocitne se "jakoby" v čase zpátky. To "jakoby" zdůrazňuji, protože A a B jsou nespojité soustavy, mezi nimiž není žádný vztah (a ten nenastane ani průchodem osoby z A do B). Jinými slovy, osoba v A zestárla o 10 jednotek, osoba cestující s B o 5 jednotek, ale osoba, která prošla z A do B je pořád zestárlá o 10 jednotek a nijak neomládne :-) Může sice donekonečna putovat mezi body A a B a tedy mezi jejich časy, ale nijak ji to neovlivní. Obě soustavy totiž plynou kupředu, jen mají mezi sebou určitý posun. Stejně tak osoba cestující s červí dírou do B zestárne jen o 5 jednotek a návrat dírou do A jí nepřidá dalších 5.
Podstatou je že časy v A a v B nemají stejný základ, protože čas v B je jen relativní a pokud by se provázal s časem, který platil v B předtím, než díra přiletěla, srovnal by se. Stačí si představit situaci ze strany nezávislého pozorovatele v C, který celý proces vidí - je zjevné, že děj stále běží do budoucnosti a k žádnému skoku zpět nedochází.
Autorská citace #69
29.4.2011 22:50 - sirien
Nejsem si jistý, že jsi ten proces pochopil. Pro začátek v něm jsou dvě červí díry, v čemž spočívá tak nějak ten trik.
Mějme místa A a B. V A vytvoříme červí díru x, jeden její konec naložíme na loď a odešleme na místo B. Tedy:
A o>-----x----->o B
Na místě A uplyne 10 let, na lodi 5 let. Časový posun je tedy -5 let. To v principu nevadí, neboť místa jsou od sebe tak daleko, že na tom nesejde, tedy i pokud někdo projde z A do B a pak zpátky z B do A, tak se vůči sobě a vůči kauzalitám A i B pohybuje lineárně. Jenže pak někdo v B udělá další červí díru, y, a pošle ji stejným způsobem zpátky do A. Situace bude tedy vypadat:
A o>-----x----->o B o>-----y----->o A
Teď si představ, že v A jsou dva lidé, co se rozhodnout společně projít čeví dírou x do B. Oba se posunou o -5 let a zůstanou lineární vůči sobě, A i vůči B. Pak se ale ten první rozhodne, že se vrátí do A opět pomocí x, zatímco ten druhý se vrátí pomocí y. Ten první se vrátí zpět do správné kauzality, toho druhého to vyplivne o 10 let dřív.

Ta matematika co za tím stojí bude samozřejmě trochu složitější než +-5, ale je to paradox, který v tomhle směru uvádějí i přední fyzici, docela bych jim věřil.
Autorská citace #70
29.4.2011 22:58 - colombo
trochu kiks, ne? Píšeš tam, že na lodi tam uplynulo 5 let, ale nezmiňuješ bod B, na kterém uplynulo 10 let, kde těch 10 let je řekněme vzdálenost mezi A a B. Po tomhle opravení to žádný paradox není. Hlavně máš kiks tady:
Píše:
Časový posun je tedy -5 let.

Což je blbost a nevím, kde si ji sebral. Snad jsi zapoměl, že uplynulo 10 let?
Autorská citace #71
29.4.2011 23:17 - sirien
pro výstup z červí díry xa uplynulo 10 let, pro výstup xb, který byl na lodi, jen 5. Chtěl jsem tím jen demonstrovat tenhle rozdíl. Podstata problému je právě v tom kolik času uplyne pro to které ústí z té červí díry.
Chjo. Arya by to určitě vysvětlila přesnějc, už to je dlouho co sem se o tyhle věci zajímal víc.
Autorská citace #72
6.5.2011 11:04 - DenGrasse
Siriene, celý se to dá redukovat na jednoduchou rovnici, kde máš hodnotu A+X = A+Y. Kolik je X a Y je fuk :-) protože na konci se musej rovnat :-)) V tom je celý vtip.
sirien píše:
Teď si představ, že v A jsou dva lidé, co se rozhodnout společně projít čeví dírou x do B. Oba se posunou o -5 let
Neposunou :-) Jen jim uběhlo 10 let a těm na lodi co vezla červí díru 5 :-) Ale oni se neocitnou v čase té lodi, ale v čase místa B, který nemá s časem lodi co vezla díru nic společného. Celá ta úvaha trpí spojováním nespojitelných věcí.
sirien píše:
Ten první se vrátí zpět do správné kauzality, toho druhého to vyplivne o 10 let dřív.
Ehm, ne :-) Těch 5 (nikoli 10) let je opět jen relativní čas lodi co vezla díru Y. Na čas běžící v bodě A to nemá žádný vliv.
sirien píše:
odstata problému je právě v tom kolik času uplyne pro to které ústí z té červí díry.
Celé to pomíjí problém, kterého času. Počítat čas v celkové schématu jako jeden je prostě špatně.
sirien píše:
e to paradox, který v tomhle směru uvádějí i přední fyzici, docela bych jim věřil.
Fyzikům věřím jen když si něco neumím představit, což není tento případ... pokud vím Hawking dovodil, že do minulosti se cestovat nedá.
Autorská citace #73
6.5.2011 11:19 - colombo
Nehledě na to, že (nevím, jestli to tu někdo psal) v případě červí díry NECESTUJU RYCHLOSTÍ SVĚTLA, jen zkroutím vesmír a cestují normální rychlostí.
Autorská citace #74
6.5.2011 11:55 - sirien
Jiří Svršek podle Johna G. Crammera píše:
Morris, Thorne a Yurtsever také navrhují konstrukci stroje času. Předpokládejme, že mezi dvěma body A, B v prostoru existuje spojení červí dírou, přičemž oba body jsou časově simultánní. Pozorovatel v bodě A naměří v bodě B stejný čas pomocí světelného signálu, který prochází červí dírou, jako kdyby se tento signál šířil normálním prostorem.

Nyní se využije paradoxu dvojčat speciální teorie relativity. Ústí červí díry kolem bodu B se například naloží do raketoplánu, který se velmi vysokou rychlostí přemístí do značné vzdálenosti a pak se vrátí do blízkosti bodu A. Při rychlosti raketoplánu blízké rychlosti světla dojde k relativistické dilataci času. Proto ústí červí díry v bodě B bude mít jiný čas, než ústí červí díry v bodě A. Tímto způsobem by bylo možno cestovat do minulosti nebo do budoucnosti, podle toho, které ústí červí díry by cestovatel využil.

...když si vzpomenu a budu mít čas tak vyhrabu někde Elegantní vesmír, je to tam popsané o něco líp, ale teď se mi trochu moc rychle blíží jedna nepříjemná zkouška
Autorská citace #75
6.5.2011 16:30 - colombo
Jop, tady mluvíš, jestli jsem to správně pochopil, o přesunování celé červí díry.
Autorská citace #76
6.5.2011 17:11 - DenGrasse
sirien píše:
přičemž oba body jsou časově simultánní.
Už tenhle předpoklad je špatně :-) a posouvá to celé do čisté teorie. sirien píše:
ústí červí díry kolem bodu B se například naloží do raketoplánu, který se velmi vysokou rychlostí přemístí do značné vzdálenosti a pak se vrátí do blízkosti bodu A. Při rychlosti raketoplánu blízké rychlosti světla dojde k relativistické dilataci času. Proto ústí červí díry v bodě B bude mít jiný čas, než ústí červí díry v bodě A.
Raketoplán se do bodu A vrátí v čase A+X (důležitý je čas A), bez ohledu na to kolik času uběhlo na palubě raketoplánu (A+Y). Na konci se A+X a A+Y opět musí rovnat :-)
Celá základní chyba příkladu je ta, že měří rozdílným metrem červí díře a člověku, který ji prochází - u červí díry předpokládá, že si nese a vytváří vlastní čas, zatímco člověk má být ovlivněn časem místa, do kterého vstupuje. Tenhle předpoklad je pochopitelně špatně.
Autorská citace #77
16.3.2017 00:12 - sirien
tohle si tady s dovolením odložim pro případné budoucí použití

http://www.projectrho.com/public_html/rocket/
Autorská citace #78
16.3.2017 00:29 - Colombo
Hmm, web designu ten člověk tutově nerozumí. A vsadím se, že má i nulové grafické cítění. Nebo jen úctu ke čtenáři.
Autorská citace #79
16.3.2017 08:04 - Vojtěch
A nebo je to fakt hustý retro někam do doby Win 3.11 :D
Autorská citace #80
16.3.2017 10:58 - Colombo
*Nebo žádnou úctu ke čtenáři
Autorská citace #81
10.10.2017 03:51 - sirien
Takový dotaz... před skoro 10 lety jsem napsal 8 článků z téhle série. Dneska sem se k nim namátkou vrátil a i když jejich základ mi pořád připadá vpohodě, tak řemeslně mi vůči mé dnešní tvorbě přijdou dost zastaralé, zejména protože:

- jejich forma je živelně divoká, v podstatě proud myšlenek bez nějakého vybroušení

- sice obsahují myšlenky ke konkrétním hrám, ale tyto z nich čtenář musí často dolovat a domýšlet sám, protože jsem tenkrát ještě nevěděl jak psát tak abych věci přeformulovával přímo do konkrétních herních rad

- na to, že to je série, jsou všechny články brutálně rozhárané a spojuje je vlastně jen téma, jejich forma je naprosto nesourodá.

...tzn. celá ta série je takový zajímavý historický pomník ranné éře mého autorství :)


Otázka je - má tu někdo dojem, že by mělo smysl, abych se k té sérii vrátil a ty články postupně zahladil, doplnil a vybrousil? Na jednu stranu mi to přijde lákavé, protože ten nápad té série se mi pořád líbí (a pohrávám si s myšlenkou udělat novou sérii o hraní ve fantasy), nicméně zároveň to je nejspíš dost práce (jak tvůrčí co do přestavby tak věcné co do datlování), tak se mi to nechce dělat úplně nadarmo.
Autorská citace #82
10.10.2017 10:15 - Log 1=0
Taková odpověď... Jako když to uděláš, tak to bude jistě dobré a přínosné, protože zlepšení formy není nikdy od věci, a tahle stará série se mi líbí.
Ale kdybych měl magický prsten ovládání Siriena, tak k tomuhle ho fakt nepoužiju. Tvých zkušeností a talentu lze využít účelněji. Pár dalších dílů Scénáristiky. Podobná série pro jiné žánry (třeba pro fantasy jak píšeš). Pár článků s myšlenkami, jenž na kostce ještě nejsou. Přeložené nebo udělané one-shot dobrodružství pro Fate. Co mě tak napadlo.
Autorská citace #83
10.10.2017 12:55 - Ebon Hand
Mám tuhle sérii rád a nepřijde mi to nutné. Spíš mi přijde, že tyhle staré články zapadly. Je to i určitá ukázka tvého vývoje. Můžeš napsat něco nového na téma sci-fi.
Okénko Archiv by mělo nabízet takové věci s častější frekvencí, nejenže nyní nabízí pouze jednu věc, ale nabízí random každou píčovinu a všemu dává stejnou váhu. Články, které jsou napomocné pro hráče a DM by měli mít vyšší prioritu.
Autorská citace #84
10.10.2017 16:38 - Šaman
Články o nadsvětelném cestování jsem si kdysi pročetl (buď kvůli archivu, nebo jsi na to možná odkazoval u Sabotované mise) a přijdou mi v pohodě. Jakožto fantasák jejich vylepšování nijak neocením. Scénáristiku a články o fantasy ano.

Ale s tím archivem je fakt, že by to chtělo aspoň základně filtrovat pomocí nějakých tagů. Články vyšší váhu, debaty normální a některé by měli mít tag "nezobrazovat v archivu". Třeba když kliknu na "listopadové hraní v Memphitu" a pak zjistím, že to bylo před šesti lety… :D
Autorská citace #85
11.10.2017 16:46 - efram
Přečetl jsem si tento, pro mě, neznámý článek. Opravdu jsem si to užil. Dík.
Autorská citace #86
11.10.2017 17:00 - sirien
V knihovně článků "Prostředí" je sedm dalších :)
Autorská citace #87
11.10.2017 17:37 - efram
Mimochodem jen takovej doplněk k rozmísťovaní bran. Myslím, že velice zajímavý koncept měl Dan Simmons v hyperionu. Tam museli, tak jak popisuješ v jedné části článku, nejprve na místo doletět automatizované sondy a roboty, které postavily bránu. Pak se propojila s branou, která byla již postavena v obydlené části. Nicméně daleko víc mě zaujal koncept, kdy speciální jednotka, která lovila hlavní hrdiny, měla k dispozici loď třídy Archanděl. Nedostatek této lodi byl ten, že po skoku vždy zemřela posádka. Prostě nebyla schopna přežít ten skok. Taková loď by samozřejmě ztratila smysl pro živou posádku. Ve světě Hyperionu, ale existuje "parazit", který má tvar kříže (ach ta církev), kterého si cestovatelé přiložili na tělo. Ten parazit je vždy po proskoku dokázal regenerovat - oživit, znovu sestavit. To proč nezemřel parazit nebylo vysvětleno :). Nicméně ten koncept je brutální ve svých důsledcích. Takto oživená posádka vždy ztratila něco ze sebe. Až se z nich nakonec stala jakási bloumající, bezpohlavní individua.
Autorská citace #88
11.10.2017 17:45 - Šaman
Offtopic - posádka, která ztratila něco ze sebe. Ztratila duši… Vzpomněl jsem si na Horizont událostí. A napadlo mě, že popsaný koncept by mohl skončit vemi podobně.
Případně reapeři z Firefly. Největší hrdinové poslaní do neznámé části vesmíru aby tam sestrojili dimenzionální bránu a když se tam konečně dostanou osadníci ze Země, zjistí že ti hrdinové už nemají city, zábrany, svědomí…
Autorská citace #89
23.11.2023 00:37 - sirien
Sabine Hossenfelder: I Think Faster Than Light Travel is Possible. Here's Why.
(je to fyzička, video je z jejího populárně naučného channelu)
Autorská citace #90
23.11.2023 09:50 - LokiB
Díkec. Inu, Hossenfelder jak ji známe :)
Ona ve skutečnosti (navzdory názvu videa) vlastně neříká, že je FTL možné ... argumentuje, že vybrané argumenty proti FTL nejsou úplně korektní. A co se týče třeba uvedených paradoxů, má pravdu ... jakkoli tedy nemám za to, že by skuteční fyzici tvrdili jako tvrdy argument "FTL nelze, protože by to vytvořilo paradox" (tedy je to trochu slaměnný panák od ní).
Takhle se to možná vysvětluje laikům, protože příkaldy pro laiky holt jsou typicky dementní, ale rozhodně ne mezi fyziky :)

Stejně tak argument ohledně "potřeby nekonečné energie" je ze stejného soudku ... dobře se to "ukazuje dětěm", ale na konferencích to neuslyšíte.

Celkem hezky tam zmiňuje (i když to pro většinu asi zapadne, jak je to jen krátká úsečná zmínka) problematiku populárně naučné fyziky ... ukazuje fyziku na "nereálných příkladech" (viz "co vidí Bob a Alice když se kolem žene raketa FTL ... inu "vidí" kulový)

Tedy pro zájemce - nehledejte ve videu návod, jak zajistit FTL (ani zrušení higgsova kondenzátu vám nedá FTL, dá vám jen "všichni se pohybujeme rychlostí světla, juchů ... ale bohužel jsme se při tom rozpadli"), to tam nenajdete.

Ale kdo má rád německy vtipnou fyzičku, tak se u jejích glos aspoň pobaví :)
Autorská citace #91
23.11.2023 10:00 - Corny
Přesněji bych řekl, že ona si podle všeho (jak uvádí v názvu) myslí, případně doufá, že to možné je, a důvodem je (mimo jiné), že dosavadní argumenty proti tomu dle ní neobstojí.
Autorská citace #92
23.11.2023 11:07 - LokiB
Corny: tady není vhodný prostor abych zapleveloval sirienovi jeho koutek ... jen tedy, právě můj pohled je, že to tak, jak píšeš není.
Hossenfelder je ráda kontroverzní ve výrocích a videích (spekulovat, zda ji to prostě baví, má ráda pozornost, nebo je to jinak, nebudu).
Ale pořád je to teoretická fyzička. A jedna věc je říc "tyhle a tyhle argumenty proč něco nejde nejde, nejsou dobré, jsou na vodě, mají díry, nebo třeba vůbec neplatí, protože je to jen špatné pochopení fyzikálních zákonů). A tady s jejím videem problém nemám (i když, jak jsem psal si podle mě vybrala trochu slaměnné panáky, které lze populárně naučnou cestou bořit).

Druhá věc je, že nemá (kdyby měla, tak to imho i v tom videu řekne) žádný relevantní postup, který by po teoretické rovině obstál "jak FTL dosáhnout".

Teze "současné teorie fyziky FTL nezapovídají" je OPRAVDU úplně něco jiného, než "současné teorie fyziky FTL umožňují" (mluvím o obsahu, ne o slovních hrádkách).

My víme, že současné teorie fyziky (jako všechny minulé i budoucí teorie) jsou "nesprávné", neúplné atd. Jsou to "jen teorie". Vesmír (podle mě) zcela určitě není založen a nefunguje tak, jak současné teorie popisují o nic víc, než tomu bylo u starořeckcýh "atomů". To je princip vědy, to je princip fyzikálních teorií.

Bohužel se tohoto narativu dnes chytají i lidé zcela těchto principů neznalí, hloupí a jedou na sítích diskuse typu "ha, současná fyzika je JEN TEORIE, žádná gravitace ve sktuečnosti není, říkají to i fyzikové, žijeme v matrixu, lidi probuďte se, všichni vám akorát lhali!"

Ale zpět k videu ... Sabine do hlavy nevidím, můj názor z asi 5 let sledování jejích videí je, že ona si reálně nemyslí, že je FTL možné, ale ráda udělá mírně kontroverzní video, kde sklepne pár argumentů proti FTL a ukáže "nemysleme si, že víme všechno, tak to vůbec není, tyto naše dosavadní argumenty neobstojí, koukněte" :)
Autorská citace #93
23.11.2023 11:30 - Corny
Na to jednoduše odpovím, že to objasňuješ dobře, ale úplně vedle toho, na co jsem reagoval. Já totiž neříkám, že ona tvrdí, že FTL lze dosáhnout, případně jak, nebo že to ví.
Autorská citace #94
23.11.2023 11:41 - LokiB
Ale ne, to to jen dobře nečteš :) Objasňujuu ti, že podle mě si ona nemyslí, že je FTL možné.
Autorská citace #95
23.11.2023 11:44 - Corny
Jo, asi na na jednom odstavci toho tvého dlouhého monologu se toho, o co mi jde, dotkneš :D Každopádně myslet si můžeš co chceš, ale jedna věc je myslet si to a druhá věc je přijít a hlasitě jí to "Um, actually" stylem vnutit (zejména navzdory tomu, co tam ona sama říká a píše) ;)
Autorská citace #96
23.11.2023 12:32 - sirien
LokiB píše:
Vesmír (podle mě) zcela určitě není založen a nefunguje tak, jak současné teorie popisují o nic víc, než tomu bylo u starořeckcýh "atomů".

Slovy klasika: "It works. Planes fly, cars drive, computers compute. If you'd based medicine on science, you cure people, if you'd based design of planes on science, they fly, if you'd based design of rockets on science, they reach the Moon. It works, bitches."

Anyway, to je OT. Pointa je hlavně to že ukazuje jak jsou "populární" anti-FTL argumenty ve skutečnosti mimo a neplatný, což pak efektivně dělá ve hře jakékoliv FTL technologie v hard SF hře bližší realitě. Ať už je ta FTL technologie jakákoliv (warp, jump...), protože pak není potřeba okecávat ani ignorovat různé "paradoxy", co by to mělo podle obecného povědomí vyvolat, protože to povědomí je špatně.
Autorská citace #97
23.11.2023 12:49 - Corny
Určitě je to pěkné objasnění, třeba argument paradoxy je hodně častý. Mě to třeba i pěkně podtrhuje to, že takové ty často prohlašované "pevné" překážky pro to, proč nějaké abstraktní či "fantasy" technologie nebo koncepty nejsou realistické, je nutné brát s rezervou a tak pevné vůbec nemusí být.
Autorská citace #98
23.11.2023 13:06 - LokiB
No, že je argumentace třeba paradoxy mezi obecnou fanouškovskou populací populární, nepopírám. To je rozhodně dobré vyvracet.

Není úplně dobré tvrdit, že to jsou argumenty "fyziků" proti FTL, tak tomu není.

No nic, tolik k OT.
Autorská citace #99
23.11.2023 13:46 - York
Clickbait.

Pokud se bavíme o hard scifi, mrkněte na speciální teorii relativity. Není to žádná raketová věda, stačí na to středoškolská matematika nebo trocha představivosti (light clock). Důkaz, že speciální teorie relativity neplatí, v tom videu není.

Pokud se nebavíme o hard scifi, tak, well, anything is possible.
23.11.2023 14:29 - LokiB
York: no v tom videu ona pokládá premisu, že Speciální Teorie Relativity ... není správná (což ok víme, že není kompletní ... třeba právě proto, že neobsahuje gravitaci, jak ona ve videu uvádí).
Takže takhle snadno to ze stolu shodit nelze :) Ale jako jo, je to clickbait, ona tak funguje, lidé co ji sledují, vědí, že tak funguje, ale baví je to.
23.11.2023 15:02 - York
LokiB píše:
Speciální Teorie Relativity ... není správná (což ok víme, že není kompletní ... třeba právě proto, že neobsahuje gravitaci, jak ona ve videu uvádí).


Termodynamický zákony taky neobsahujou gravitaci. Znamená to, že neplatěj? Sorry, tohle fakt není důkaz.
23.11.2023 15:12 - LokiB
Hele, já z toho nechci dělat fyzikální koutek :) Je však pravda, že narozdíl od termodynamických zákonů, je speciální teorie realativity bez gravitace omezená, a nepostihuje reálné děje ... které nesplňují její podmínky.

Citováno:
Special relativity is relativity without gravity (an attractive force created by the effect of an object on space-time.). It is valid only in an inertial reference frame, which means that the objects and waves in question are not accelerating relative to each other. So, within the frame, they are moving at a constant velocity. Absent gravity, light has a constant speed.

Podmínky, které jsou pro STR stanoveny, nijak nevylučují FTL za situací, které tyto podmínky nesplňují. A ne vše ve vesmíru je v rámci jendé inerciální referenční soustavy. QED.
Ano, mohl jsem ten wroding použít předtím lépe ... smysl zůstává. STR k popření možnosti FTL v reálu nestačí.
23.11.2023 15:34 - York
LokiB píše:
Special relativity is relativity without gravity (an attractive force created by the effect of an object on space-time.). It is valid only in an inertial reference frame, which means that the objects and waves in question are not accelerating relative to each other.


Oh, my goodness. Je to teorie relativity. Samozřejmě, že platí ve všech vztaženejch soustavách, to je celá pointa věci. Obecná teorie relativity (tj. ta teorie, která aktuálně nejlíp vysvětluje gravitaci) speciální relativitu neopopírá - právě naopak, staví na ní.

As far as we know (tj. rámec pro hard scifi) není možný cestovat skrz fyzickej prostor rychlostí větší než c. Nevylučuje to, že se s prostorem můžou dít různý divný věci, jako třeba že se celej rozpíná nebo zakřivuje. To dává teoretickou možnost pro cestování nadsvětelnou rychlostí skrze manipulaci s prostorem jako takovym. Problém ale je, že se zatím nikomu nepovedlo ani teoreticky vymyslet, jak by to šlo udělat, aby to sedělo s matematikou teorie relativity bez toho, aby v tom někde figurovala záporná hmotnost. A hmotnost zrovna jako na potvoru zápornejch hodnot nenabejvá. Takže v rámci hard scifi, tj. toho, co víme, že je možný realizovat, pokud na to budeme mít příslušnou technologii, není možný cestovat nadsvětelnou rychlostí.

Existuje samozřejmě možnost, že současný teorie jsou natolik špatně, že cestovat nadsvětelnou rychlostí nakonec půjde. Ale to už jsme mimo hard scifi. Není to o popření možnosti FTL, ale o tom, co je možný dokázat na základě stávajících znalostí.
23.11.2023 15:40 - LokiB
Xixi, oh my godess!
A Hossenfelder říká, že se mýlíš (ne v závěru, ale v předpokladech) ... nebo že jim špatně rozumíš, to si vyber.

A všimni si, že se s tebou nepřu o to, co je nebo není možné, ale o to, z čeho ty vyplývá nebo nevyplývá.
Nemáme žádnou teorii (pro hard scifi), která by FTL skrz prostor a čas umožnila. To je to, na čem se shodneme (a co podle mě nezpochybňuje nijak ani Hossenfelder).
Já souhlasím s Hossenfelder v tom, že STR na popření možnosti FTL skrz prostor a čas nestačí. To je celé. A to se můžeš zaklínat jak chceš ...
23.11.2023 15:49 - York
LokiB píše:
STR na popření možnosti FTL skrz prostor a čas nestačí


Teď ti asi nerozumim. Axiom, ze kterýho speciální teorie relativity vychází, říká, že rychlost světla ve vakuu je konstantní a nezávislá na vztažný soustavě (again, to je pointa relativity). A z toho matematicky odvozuje, že není možný cestovat skrz prostor vyšší rychlostí.

Je možný, že tenhle axiom neplatí, a tudíž neplatí ani závěr. Všechny dosavadní pokusy ale ukazujou, že je správně.
23.11.2023 18:06 - Corny
No tak jsme si ujasnili, co platí ve vakuu, v ideálních podmínkách, pro sféry atd., a můžeme se bavit teda konečně o tom, o čem je řeč v tom videu :D
23.11.2023 18:18 - York
Corny píše:
co platí ve vakuu


Vakuum se v souvislosti s teorií relativity zmiňuje u rychlosti světla, protože rychlost světla v jinym prostředí je nižší. Je to jen upozornění na možnou chybu při výpočtech, neznamená to, že by se prostor jinde než ve vakuu choval jinak.

A doporučuju věnovat zvýšenou pozornost zejména poznámce o nezávislosti na vztažnejch soustavách, bez toho bychom totiž snadno mohli omylem mluvit o něčem jinym než o relativitě.
23.11.2023 18:27 - Corny
Položím pro jistotu ujasňující dotaz: Ty jsi to video viděl a poslouchal?
24.11.2023 00:03 - York
Corny: Mrkni, prosím, na tuhle rovnici: https://youtu.be/9-jIplX6Wjw?t=291 a dosaď tam za v nějakej násobek rychlosti světla větší než 1 (třeba 2c - je to jedno, platí to obecně). Jaká ti vyšla energie?
24.11.2023 10:24 - LokiB
York: no a jaká ti vyjde energie, když je v = c a m = 0?

Ovšem meritum je v tom, že "rovnice nedává dobrý výsledek" není (nemusí být) důkazem toho, že jev je nemožný ... problém může být zcela zásadně v té rovnici.

Jestli je dle tebe postoj "hard scifi" = STR platí za všech okolností, jak je dnes v daných rovnicích, a přes to nejede vlak, pak máš pravdu.

Necítím se dost povolaný na to, abych stanovoval, co ještě je "hard scifi" v RPG ... já bych tam zneplatnění/doplnění SRT o například modifikace v mezních situacích (tedy například v herním znění: "Při překonání Lokiho bariéry se odpor higgsova kondenzátu stává záporným a objekt je skokově akcelerován nad rychlost světla, protože není třeba energii dodávat, ale naopak dodává ji samo pole") je klidně v rámci "hard scifi" možné.

Ale třeba to už podle vás není úplně "hard scifi".
24.11.2023 11:32 - Šaman
Pánové omlouvám se, ale nemohl jsem si pomoci.
Hard sci-fi vs. space opera.
24.11.2023 11:42 - Corny
Já už asi hlavně nemám energii opakovat, že tohle jsou věci v tom videu vysloveně řešený a jestli si mám vybrat při přístupu k "hard scifi", zda-li se postavím za smysluplně kritický pohled nějaké renomované fyzičky spojený s reálným světem, příklady a zkušenostmi z něj na jedné straně, nebo Yorkovo zatvrzelé držení se vzorce, jehož váhu sice nezpochybňuju, ale je platný a tvořený především pro ideální matematicko-fyzikální modely, tak mám asi docela jasno, na koho svou sázku položím :)
24.11.2023 11:52 - LokiB
Corny: jak jsem psal, pokládám pohled té fyzičky zejména za clickbaitově úmyslně kontroverzní ... ale jinak souhlasím :)

Šaman: no, kreslete si čáry kde chcete ... pro mě je významné, zda je za tím opravdu fyzika nebo se fyzika úplně ignoruje, protože puding.
Takže třeba v roce 1880 by bylo hard scifi třeba "paradox dvojčat při zrychlování na cestování velmi vysokými rychlostmi". Ale tím se nenechte ovlivnit.
24.11.2023 12:32 - Corny
LokiB píše:
Corny: jak jsem psal, pokládám pohled té fyzičky zejména za clickbaitově úmyslně kontroverzní ... ale jinak souhlasím :)

Jako to, v čem se třeba nemusíme shodnout, teď beru stranou. Myslím že konkrétně to, že tam ukazuje, proč není vhodné se těch vzorců držet úplně do krve, tam ukazuje výslovně a na tom se snad i shodneme, ne?
24.11.2023 13:20 - LokiB
siriene, omlouvám se za OT:

just-for-fun jsem trávil část dopoledne chatováním s ChatGPT na téma "navrhni teorii pro dosažení rychlostí vyšší než rychlost světla pro potřeby hard scifi románu" (teda v angličtině, protože to se mi snáz pro něj formuluje, ale význam byl obdobný).

A s doplněním, aby zkusil možnost "využití Inversního Higgsova Pole po překonání Lokiho Bariéry"

Pak jsme to rozvíjeli, doplňovali, brousili ... no prostě to chvíli trvalo.

A teda ... musím říc, že si už s ním člověk na takové téma pokecá skoro líp než tady ;) (ale no tak ... )

Jakože za ten rok udělali zase obrovskej skok kupředu a řekl bych, že čím dál víc lidí se bude uchylovat do vod Eliza partnerů k rozhovorům

Pěkně formuluje, "pamatuje" si líp předchozí konverzaci a její významné body.

... a to mě vrací k AI hraní RPG, ale to patří už zas jinam.
24.11.2023 15:15 - York
Corny píše:
je platný a tvořený především pro ideální matematicko-fyzikální modely


Celá fyzika je postavená na matematickejch modelech. Právě díky nim umožňuje formulovat a následně ověřovat predikce, třeba ve stylu "Jakou rychlostí bude padat předmět v gravitačním poli?" nebo "Je možný cestovat nadsvětelnou rychlostí?" A právě tyhle matematický modely taky definujou oblast hard scifi.

Fyzikové si samozřejmě jsou vědomi toho, že stávající modely nejsou přesný. Netušej ale, v čem přesně - kdyby to věděli, tak by je opravili. Tuhle nejistotu můžeš využít pro relativně uvěřitelnou scifi, už to ovšem nebude hard scifi. Kdyby třeba někdo před Einsteinem napsal scifi, ve který Newtonovy rovnice při vysokejch rychlostech přestávaj platit, nedá se kvůli tomu lítat vyšší rychlostí než je rychlost světla a lidi kvůli tomu svatěj generační colony shipy, aby vůbec doletěli k nejbližším hvězdám, tak by to nebyla hard scifi. Dneska už to hard scifi je.

Samozřejmě nic proti tomu, když nějakej fyzik prohlásí, že věří, že se nakonec ukáže, že cestování nadsvětelnou rychlostí možný je. Víra ale není fyzika a nedá se na ní postavit hard scifi.
24.11.2023 16:10 - sirien
York: stranou toho, že používáš vlastní vymezení hard SF jakoby bylo obecně platné a že vznášíš vůči videu námitky, které Hossenfelder (která je dle Lokiho reakce známá YT firma, i když já na ní narazil nově a dost náhodou) zodpovídá už v tom videu... směřuješ tou polemikou k něčemu co má hodnotu v RPGčku?


Loki: pokud chápu tvoj inverzní Higgsovo pole po překonání Lokiho bariéry správně, tak od určitého momentu bys musel vynakládat energii na to, abys loď naopak brzdil, protože jinak bys odakceleroval donekonečna bez možnosti zastavit?
24.11.2023 17:07 - Corny
sirien píše:
stranou toho, že používáš vlastní vymezení hard SF jakoby bylo obecně platné a že vznášíš vůči videu námitky, které Hossenfelder (která je dle Lokiho reakce známá YT firma, i když já na ní narazil nově a dost náhodou) zodpovídá už v tom videu

...a které navíc sám teď krásně vyvrátil :D
24.11.2023 17:38 - LokiB
Sirien: přesně tak! :) pole samo by tě už pak pohánělo dle vektoru tvého pohybu s daným (či parametrickým) zrychlením ...

Pro přispívání do diskuse se musíš přihlásit (zapomenuté heslo). Pokud účet nemáš, registrace trvá půl minuty a 5 kliknutí.

Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.17475891113281 secREMOTE_IP: 3.215.186.30