Hrajeme kvůli něčemu malému k snědku. A také kvůli kostkám. A ze všeho nejvíc, prostě proto, abychom byli s přáteli a vyprávěli si příběhy.RPG knížky jsou jen vodítka k tomu, jak vyprávět příběhy a poskytují slušnou výmluvu, proč hodně házet kostkou a jíst křupky. Aby byly vaše hry zábavnější, promluvte se svou skupinou.
V každé hře je část sociální a část herní. Pro mnoho hráčů sociálno je na prvním místě a hra na druhém. Hra na prvním, sociálno na druhém - to je pro lidi, kteří jsou za to placeni. Mike Jordan nikdy neřekne trenérovi, "ale je to jenom hra, kašleme na pravidla;" bere to vážně, protože jde o peníze. No, dejte mi milion dolarů ročně za hraní hry, a budu to taky brát vážně. Do té doby jsem Křupkoun. A je to.
Smyslem těchto článků (originál na
Cheetoism je poskytnout praktické rady hráčům her na životní příběhy coby podpora křupkounské filosofie. Pokud hrajete
čistě pro hru samu, pro soutěžení, jako skupinovou terapii nebo pro vzdělávání, pak jste bláznivá osoba a měl byste jít někam jinam.
Srdcem této stránky je
Proč se hry pokazí, e-kniha, popisující proč jdou v herních skupinách některé věci šejdrem a jiné správně. Podstatou je, že
lidé jsou na prvním místě, vše ostatní na druhém. Budete-li to mít na mysli, nemůžete se splést. Hraní her na životní příběhy je totiž
sociálně tvůrčí hobby. Ta "sociální" část je předpokladem té "tvůrčí" části; dobrá herní skupina může i z naprosto blbé hry udělat zábavu, ale špatná herní skupina se nedokáže bavit ani dobrou hrou. Takže křupkounství se zabývá "sociálním" aspektem hraní.
Proč tedy vlastně roleplayujeme?
Protože je to zábava a protože je to pro lidi přirozené.
Citace:Moje osobní teorie(1) je, že lidé jsou přirození roleplayeři. Dejte malému dítěti panenku nebo akční figurku a během vteřin uvidíte roleplaying. Dinosauří hračky, šachové figurky, hračkový sporák a plastikové jídlo, cokoliv - je materiál na roleplayerský mlýn. Občas Někde v předpubertálním období je to vymazáno z vědomé paměti dětí a nevím proč.(2) Zapomenou, že hráli role a jsou rozpačití, když to přijde na přetřes. Některé děti tím nikdy neprojdou. Jsou lidé, kteří berou roleplaying jako by to dělali celý život - a také dělali. Jiní lidé se do toho znovu dostávají, pomalu a nešikovně, protože stud je nutí bojovat s přirozenou plynulostí hraní role, kterou vládne každé malé dítě. "Musíte se stát dítětem, abyste vstoupili do království božího," pravil zmínky hodný židovský tesař, zřejmě maje na mysli roleplaying. Znovu-přivedl jsem k roleplayingu tucty lidí a být uhrovatý intelektuál není podmínkou. Jediné, co potřebujete, je touha najít něco, co jste ztratili.
- Clash Bowley, autor
Cold Space a dalších úžasných rpgček
(1) ve zcela neakademickém smyslu - prostě vidím vzor v rozsáhlém pozorování
(2) byť se to možná vztahuje k indoktrinaci fnordem
Obsah
Toto je obsah následujících dílů, které budou postupně publikovány:
- Úvod
- Získání Skupiny
- Udržení skupiny
- Minimální standard
- Otravní hráči
- Hoštění hry
- Hraní mimo domov
- Herní stůl a tiší hráči
- Stádia vývoje skupiny
- Formování
- Kypění
- Normování
- Hraní
- Účinkování
- Přerušení
- Stagnace
- Dotazník hráčských preferencí