[Teorie] Křupková filosofie

Týpek páchnoucí Kočičí močí a jiní otravní hráči

Existuje řada druhů nepříjemných hráčů. Nikdo se neshodne na tom, zda se podivíni v roleplayingu shromažďují, nebo zda jsou všude. Ale na tom v zásadě nezáleží. Ať už je jich v našem hobby více či méně než jinde, na tom nesejde. Nechceme žádné. Děsí současné hráče a jsou velkou ošklivou zdí proti novým hráčům.Týpek páchnoucí kočičí močí je možná jen intoušská legenda, těžko říct. Mnoho herních obchodů má velkého, nemytého týpka s mastnými vlasy, který smrdí močí a poflakuje se tam hodiny, otravuje zaměstnance a lascivně zírá na jakoukoliv ženu, která vejde do dveří. Občas bude tento týpek, je-li konfrontován, tvrdit, že čistota a spořádaný zevnějšek jsou represivní hodnoty kapitalisticko-materialistický střední třídy. "Nejsem špindíra, jsem rebel." Ne, jsi špindíra.Tihle lidé nepomůžou hobby zbavit se své intoušské pověsti. Myslete na týpka páchnoucího kočičí močí a jemu podobné jako na "Achtung! Minen! znamení pro roleplayery. Když jej lidé uvidí, nevydají se tím směrem, protože vypadá moc nebezpečně. Řešení je trvat na čistotě.Další druh Otravné osoby je Pan Nepřipravený. Kdykoliv mu řeknete, že se má ukázat, bude mít nejméně hodinu zpoždění a vždycky nějakou výmluvu. Když se ukáže, nebude mít tužku, papír, kostku a rozhodně ne deník postavy. S takovým člověkem moc nepořídíte - prostě hrajete bez něj. Nikdy z něj nedělejte klíčovou postavu pro příběh, nemusí být účasten.A pak je tu Pan Super (Ne)Nadšený. Pozor na něj. Často čím víc hluku vydává o tom, jak moc chce hrát, a čím nadšenější je, tím méně pravděpodobně bude pravidelně chodit. Autor zná jednoho týpka, který řekl, "Řekni si čas a místo, budu tam." Pak chyběl na čtyřech z pěti setkání a autor to s ním vzdal.Nesmíme zapomenout na Pana Vyžírku. Tenhle týpek nikdy nepřinese dobroty, nikdy neplatí za pizzu a když navrhne, že byste po hře měli zajít na něco ke spláchnut - budete platit jeho pivo z dovozu. Pokud charita s nehodnými bytostmi nenaplňuje vaši duši, vyhněte se mu.Samozřejmě existuje i Pan Nesoustředěný. To je týpek, který si čte komix, knížku, zapne si televizi nebo si hraje s rádiem. Občas je to GMova chyba, protože GM nechá skupinu rozdělit se a pak se zabývá dramatem jednoho z hráčů po celé hodiny. Ale často je to hráčem, který je svým způsobem duševním vyžírkou. Nechce se snažit, jen konzumovat. Získejte jeho pozornost a nebo se ho zbavte.S pozorností se ale mějte na pozoru. Občas narazíte na Pozornostního závisláka. Tací touží po vší GMově i skupinové pozornosti. Občas toho dosahují tím, že se honí za slávou - mohou posunout příběh nebo jej zcela odepsat. Občas odhalí zápletku a pak od ní prchají, jako by měli za patami peklo. Proč? Protože GM s nimi musí hrát role jeden na jednoho. Buď zůstane postava prchající před zápletkou stranou a tak skončí se svou vlastní soukromou hrou jeden na jednoho nebo GM zvládne dotáhnout je zpět v kterémžto případě si vydobyli hodinku či dvě soukromé GMovi pozornosti. Leč Pozornostní závislák není nikdy nasycen. Vždycky chce víc. Také ho poznáte podle toho, že cokoliv s čím se jeho postava zabývá čeká, že se bude probírat do hojných a nezajímavých detailů; jakmile dojde na cokoliv co zajímá jinou postavu, řekne, "ale jděte lidi, pohněme konečně s dobrodružstvím."Je zjevné, že Pozornostní závislák je velmi rušivý element. Buď mu GM a skupina poskytnou pozornost, v kterémžto případě se jiní hráči či GM naštvou a opustí skupinu, nebo PZ nedostane kýženou pozornost a opustí skupinu, nebo hůř, zůstane a bude dělat co umí, aby rozbil zápletku tím, že bude začínat nesmyslné souboje a podobně.Existuje milion způsobů jak se mohou hráči a GMové vzájemně naštvat. Mnohé z nich jsou jednoduše střety rozdílných herních stylů. S tím se dá vypořádat relativně snadno a nerozbíjí to skupinu. Ale někteří hráči jsou prostě otravní lidé a tyhle střety skupinu zabíjí. Někteří hráči mají zlovolné potěšení v otravování jiných hráčů. Myslí si, kdovíjak to není zábavné. Najdou na jiném hráči citlivé místo a pak do něj šťouchají znovu a znovu a znovu a znovu. Výsledkem je násilí, nebo otrávený hráč opouštějící skupinu.Ano, správně - otrávený hráč odchází, otravný hráč zůstává. To není pro skupinu zrovna nejlepší výsledek. Klasickým případem je, když hráč, který si úmyslně vytvořil otravnou postavu, jedná otravně a když někdo protestuje, vykřikne nevinně, "Ale já jen hraju svou postavu!" Ano správně Otravný hráč (OH) chce, abyste jej chválili za jeho "věrný" roleplaying. Všechny záměrně otravuje a chce, aby se mu za to děkovalo. Prohlašuje, že je nevinen, jako ostatně všichni, kteří bručí v kriminále, ale plánoval to tak od začátku. Nepodceňujete plánování, které do toho vložil.Mimo vraždy, která může být morálně správná, ale právně špatná, věc kterou musí GM udělat, je dohlédnout na tohohle týpka, když si tvoří postavu. "Vezmu si kleptomanii jako svou slabinu," řekne otravný hráč. Správná odpověď je "Ne." Namísto toho by měl GM trvat na tom, aby si zval pozitivní charakterové vlastnosti jako "loajalita", "poctivost" a "dobré vychování". Občas OH zvládne převrátit tyto pozitivní vlastnosti v negativní. GM by měl zajistit, že za to bude krutě trpět. Musíte-li, prostě ho vykopněte. Ztráta to nebude. Někdo, kdo vás otravuje vám bere hru. Když ho vyrazíte, hra se zlepší. Samozřejmě, je-li to váš kamarád, nemůžete ho vykopnout, ale pro lidi, kteří si za kamarády volí otravné jedince je každá rada drahá.Toto jsou nejčastější příčiny rozpadu herní skupiny. Způsob jak jim čelit jsou určité minimální standardy.

Když už nic nezabírá...

Lidé se zaběhnou a předpokládají, že jejich skupina je jediná na světě. "Opustíte-li herní skupinu, nebudete už nikdy znovu hrát!" Ale to není pravda. Herní skupiny jsou jako zaměstnání - nová vás přijme snáze, pokud už jednu máte, ale je těžší najít si "čas" na hledání nové, pokud stále ještě fungujete ve staré, a také to není tak urgentní. Jste-li znuděni a nevidíte šanci na zlepšení, prostě odejděte.Vždycky jsou další herní skupiny. Další hráči. Jste-li nešťastní, odejděte.