Ctnosti Zla

Jsou hrdinové opravdu šampioni ctností, nebo to je jen z přání vzešlá opakovaná lež? Co to jsou ctnosti? A nemají jich záporáci náhodou někdy víc, než sami hrdinové? Aneb malá inspirace pro tvorbu živých antagonistů.
Článek vložil sirien | CC Attribution

Krátce o ctnostech a ne úplně zkaženém zlu

Ctnosti jsou "morálními maximy" - platónskými ideály některého typu morálně dokonalého chování. Není přitom důležité, zda se rozhodnete vyznávat etický systém řídící se pravidly, z nichž ctnosti "jen" vyplývají, nebo systém, v němž jsou ctnosti základem morálky, která se z nich odvíjí. Ctnost označuje kvalitu, které je dobré dosáhnout, ať už pro ni samu nebo pro důsledky, které přináší.


Je to vlastnost, která je ceněna a uznávána okolím a které se mnozí jedinci snaží dosáhnout. Ctnosti jsou tak silnými ideály, že jsou mnohdy oceněny a uznávány i u jedinců, kteří jsou v obecné nelibosti. Když na záporákovu adresu řeknete "Je to sice krvelačný maniak, ale nelze mu upřít, že..." nebo když z druhé strany na adresu hrdiny zazní, že "Je natvrdlý a zaslepený jak tupá ovce, ale musí se uznat, že...", mluvíme ctnostech.


Ctnosti jsou dobré. Záporáci jsou zlí. A přesto i antagonisté zjevně ctnostmi oplývají. Nezřídka možná i více, než mnoho hrdinů. Kdyby žádné neměli opravdu byli tak dokonale prohnilí neřestmi, jak se občas tvrdí, nebyli by nic víc, než obyčejní šílenci. Záporáci musí mít silné kladné stránky. Bez nich by jen těžko mohli být tak významní a úspěšní.


Ctnosti jsou jejich praktickou silou, tím, z čeho čerpají, těží, čeho využívají, co je činí lepší, schopnější, silnější a efektivnější, než jsou ostatní. Pokud jim ctnosti upřete, jen těžko vysvětlíte, proč to dotáhli tak daleko, proč dokázali získat vše, co mají, proč jsou následováni všemi svými poskoky, proč neselhali už ve svých začátcích.


Ctnosti protivníků zároveň slouží jako výzva hrdinům. Když je protivník obdařen ctnostmi, které hrdinové sami postrádají, vytváří to kontrast a dává to hrdinům možnost růstu. Když protivník oplývá stejnými ctnostmi, jako hrdinové, nastavuje jim tím zrcadlo a dává možnost reflexe.


Ctnosti zla

Žádný protivník samozřejmě není dokonale ctnostný. Ostatně dokonale ctnostná postava by nejspíše neměla k šílenství o nic dále, než postava dokonale prorostlá neřestmi. Trik je v tom najít pro protivníka takové ctnosti, které se doplňují s tím, co jej činí záporákem - ať už protože se k sobě takové rysy hodí, nebo protože se naopak navzájem vyvažují. Ctnosti jsou užitečné i v tom, že tvoří protipól charakterových vad hrdinů - stejně, jako charakterová vada mnohdy silně definuje hrdinu a činí jej živějším a uvěřitelnějším, totéž platí pro ctnosti záporáků.


Ambice

Ambice jsou považovány za rys zla, protože vedou k sebestřednosti a bezohlednosti. Na druhou stranu, ambice dávají protivníkovi růst. Hrdinové mnohdy pouze čekají, dokud je okolnosti nedonutí k pohybu a jednají a sami se mění jen pod tlakem. Záporáci s ambicemi na sobě pracují pořád - snaží se jít dopředu, zdokonalovat se, rozšiřovat svůj vliv. Jejich pohyb k cíli nevychází z nutnosti, ale z neustálé snahy. V důsledku pak mohou dokázat věci, o kterých si mnoho "dobrých" lidí může nechat jen zdát.


Ambiciózní protivník neustále hledá nové zdroje, zvětšuje svou mocenskou základnu a zdokonaluje se ve své snaze. Ví co chce a jde si za tím. Jeho hrozivost je v tom, že mu na ničem - a zejména na nikom - jiném nezáleží. Když ambiciózní protivník dojde k závěru, že záměrně ohrožujete jeho zájmy, tak na vaše zabití použije na pohled neúměrné (a tedy nečekané) zdroje a dokud to neohrozí jeho vlastní cíle, tak ho nebude zajímat, co dalšího při tom způsobí.


Slabinou ambiciózního protivníka je jeho jednostranné myšlení. Ohrožováním jeho plánů a falešnými útoky jej můžete donutit se vysílit na špatně mířených protiakcích, lze jej vylákat k útokům, jejichž vedlejší projevy se obrátí proti němu samému a můžete využít jeho vlastních ambicí, abyste jej vlákali do léčky.


Čest

Čest a poctivost jsou povšechně považovány za vlastnosti dobré strany, ale paradoxně se jim nejvíce daří tam, kde moc dobra není. Tam, kde nejsou zákony ani instituce je čest, platnost daného slova a dodržování zásad (byť nepsaných) tím, co dává jedinci kredit - něco, na čem si může zakládat a něco, co jej činí důvěryhodným pro ostatní. Ne nadarmo je čest tak často spojována se zločinci. Navíc, když vaše slovo platí, tak nejenže lidé věří vašim slibům, ale také se děsí vašich hrozeb.


Čestný protivník hraje podle pravidel a může se vzdát, je-li podle nich poražen. Čestný protivník vás nebodne do zad a možná vás ani nemusí chtít zabít. Pokud ale porušíte jeho pravidla, donutíte jej slíbit vám za něco pomstu nebo ho doženete do postavení, v němž má pocit, že již vše ztratil, tak bude ochotný proti vám bojovat bez ohledu na svou vlastní úplnou zkázu.


Slabinou čestného protivníka je jeho vlastní sada pravidel. Nejlepší je najít způsob, jak tato pravidla obrátit proti němu samému, aniž byste je porušili. Pokud jej dokážete dostat do situace, v níž mu jeho pravidla nařizují se vzdát či ustoupit, tak to udělá, i když zdaleka nevyplýtval všechny své prostředky.


Disciplína

Disciplinovaní antagonisté se drží vlastních pravidel, která jsou obecnými "good practices" - ozkoušenými postupy, které minimalizují riziko a předchází neúspěchu. Disciplinovaný záporák má svůj cíl a systematicky získává a nasazuje prostředky k jeho dosažení a postupuje vpřed krok za krokem, dokud se mu daří. Pokud selže, tak se obvykle ztáhne zpět a prostě začne znovu.


Disciplinovaný antagonista působí a jedná chladně a strojově. Nejedná zbrkle a nedělá hloupé chyby. Jeho silou je schopnost držet se plánu a znalost postupů, které mu v případě selhání ihned napoví, co dělat dál, ať už to znamená postupovat vpřed improvizovaně nebo se stáhnout. Disciplinovaný antagonista vás zabije takřka mimochodem, prostě v rámci vykonání dalšího kroku předpřipraveného postupu.


Disciplinovaní protivníci jednají podle plánu, ale nejsou to nutně šachoví mistři. Abyste je porazili, musíte nejprve pochopit základní pravidla, jimiž se řídí, a pak vyvolat táhlý střet, v němž je zatlačíte za hranice jejich předchozí přípravy a donutíte je jednat podle jejich základních instinktů. Pozor ale na to, že i když jej jeho pravidla v takovou chvíli učiní předvídatelným, pořád to jsou pravidla, která jej zároveň činí efektivním a nebezpečným.


Férovost

Ne každý záporák musí být zrádný bezpáteřní červ. Zatímco čest je tak trochu rigidní a spočívá především v naplnění očekávání nebo pravidel, férovost vychází zevnitř. Mnozí záporáci, mnohdy ti, co se vypracovali sami, se dokáží odvděčit a vždy dají či vrátí to, co slíbili, ať už to činí z vnitřních pohnutek nebo z touhy mít pověst někoho, kdo nikomu nezůstává dlužen.


I když térový protivník rozhodně nemusí mít nic společného s "fair play", i tak se může zdát méně nebezpečným. Ale jen na první pohled. Jeho férovost inspiruje okolí, aby mu samo pomáhalo - kdo se mu zavděčí si může být jist jeho přízní či odměnou, což činí jeho spojence odhodlanější a inspiruje to jinak nezainteresované okolí, aby vám samo házelo klacky pod nohy. Férový protivník vás může nechat žít, pokud vám něco dluží, na druhou stranu dokud s ním bojujete, nikdy nevíte, kdo se vás pokusí zabít pro něj.


Při boji s férovým protivníkem je dobré netlačit na pilu. Buďte věcní, jednejte přiměřeně, projevujte ochotu ke smířlivosti a budete moct těžit z obdobného přístupu druhé strany. Pokud budete chtít věci vyhrotit, ujistěte se, že tak činíte ve vhodné chvíli a že váš zisk bude stát za to.


Kompetence

Mnozí antagonisté jsou skutečně velmi dobří v tom, co dělají - ať už to je temná magie, intriky nebo hackování zabezpečených systémů. Své věci opravdu rozumí, věnovali jí velkou část života a v rámci svého oboru jsou uznávanými experty - a to i těmi, co stojí proti nim.


Kompetentní protivník je děsivý především tím, že ví velice dobře, co dělá a jak to udělat správně. Neustále se snaží hrát své silné stránky, ví, jak i nečekanou situaci stočit tak, aby byly rozhodující a je velmi těžké ho v nich dorovnat, natož porazit. Kompetentní protivník si buď počká na příležitost vás zkonfrontovat ve své oblasti schopností nebo vás do takové situace dotlačí a pak vás v ní s přehledem zničí.


Kompetentního protivníka je zoufale nutné donutit ke střetu mimo jeho oblast kompetence. Jakékoliv přenesení střetu do roviny, v níž není expertem, jej zásadně oslabí. Počítejte ale s tím, že kompetentní protivník v takové situaci nebude zůstávat dlouho, takže až vaše chvíle přijde, musíte být rychlí a rozhodní.


Láska

Láska je další typická vlastnost dobrých postav, mnohdy glorifikovaná na samotnou sílu dobra. Jenže - co všechno dokáží mnozí udělat pro lásku? Kam zajde žena, aby získala vysněného muže? Co všechno obětujete pro své sourozence? A kam až zajdou otcové pro dobro svých dětí? A kde má oddanost rodině hranice?


I když láskou motivovaný protivník může svou náklonost projevovat různě (vřele či chladně, morálně či zvráceně), je jí hnaný vpřed až do zaslepenosti. Pro ty, které miluje, je ochotný udělat cokoliv, i když se to může zdát naprosto šílené a pokud je ohrozíte, bude ochotný nechat svět kolem vás lehnout popelem, jen aby vás zabil. Pokud je o své milované připraven, obvykle se mění v posedlého anděla pomsty.


Láska dává zamilovanému protivníkovi ohromnou motivaci, ale činí jej částečně předvídatelným. Pokud správně odhadnete míru jeho reakce a prostředky, které má k dispozici, pak můžete být schopni předem odhadnout jeho reakci na případné ohrožení čehokoliv, co miluje. Jen pozor, abyste jeho reakci nepodcenili a běda těm, co se zmýlí v tom, jakým způsobem protivník na hrozbu odpoví.


Loajalita

Loajalita je ctnost, která je v příbězích možná dokonce více vlastní antagonistům, než hrdinům. Ostatně - zrádci obvykle zrazují dobrou stranu, zatímco špatná strana mívá své loajální služebníky. Loajalita ale plyne oběma směry a stejně, jako může být poskok loajální hlavnímu záporákovi může být i záporák loajální "svým lidem" a může být ochotný i něco obětovat, jen aby je nenechal ve štychu. Mnohé zločinecké struktury opět mohou být vzorem.


Loajální protivník je mince se dvěma stranami. Jeho loajalita je jeho slabou stránkou a lze ji využít k jeho zahnání do špatného postavení, na druhou stranu loajalita inspiruje jeho následovníky, kteří mu mnohdy oplácí stejnou mincí a jsou pro něj ochotní zajít iracionálně daleko. Boj s loajálním protivníkem obvykle znamená boj se semknutou skupinou a mnohdy vás zabije spíše ona skupina ve prospěch vašeho protivníka, než protivník sám.


Zjevnou slabinou loajálního protivníka je ohrožení těch, jimž je loajální. To je ale velmi riskantní postup, protože může protivníka donutit odhodit veškeré zábrany. Loajální protivník se sice může vzdát, když se věc začne být ztracená, aby zachránil své stoupence nebo pány, ale pokud zabijete ty, kterým je loajální, tak často zasvětí svůj život osobní odplatě. Lepší je využít jejich částečné předvídatelnosti - loajální protivníci obvykle jednají s určitou dávkou opatrnosti, což vám nechává prostor k vlastní iniciativě.


Nezištnost

Ne každý záporák pracuje sám pro sebe. Někteří pracují pro něco, co je přesahuje, ať už to jsou kněží temných bohů, patrioti nebo šílení kultisté. Mnoho záporáků se dokonce stává záporáky ne kvůli svým cílům, ale pro přehnanost prostředků, které jsou ochotni nasadit, aby jinak dobrých cílů dosáhli. Podobný vzor často najdeme například ve špionážních thrilerech.


Nezištní záporáci bývají hroziví. Motivováni vyššími či vnějšími principy jednají věcně a efektivně a protože sami nic nechtějí, tak nemají nic, co by nebyli ochotni obětovat či oželet. Aby vás nezištný protivník odstranil z cesty toho, za co bojuje, bude obvykle ochotný použít proti vám cokoliv (nebo kohokoliv), co mu přijde pod ruku - nemusí se mu to osobně líbit, ale jeho cíl posvětí jakékoliv prostředky.


Při boji s nezištným protivníkem se vyplácí nezaměřovat se na něj samotného, ale soustředit se na to, co hájí a na prostředky, které k tomu využívá. Obvykle bývá potřeba jej nejprve oslabit a následně jej donutit k akci dříve, než se vzpamatuje.


Odhodlání

Mnoho záporáků tvrdě zaplatilo za to, čeho dosáhli - a jsou ochotní tvrdě zaplatit za to, co ještě dostat chtějí. Může to být osobní utrpení, ztráta blízkých, "spálení" ohromných zdrojů, obtíže jakéhokoliv druhu. Odhodlání je ctnost vlastní záporákům, kteří se nebojí pro svou věc sami trpět.


Odhodlaní protivníci jsou děsiví, protože jsou ochotni pokračovat ve své věci bez ohledu na cokoliv, co jim uděláte, dokud je zcela nezničíte. Neustupují a nevzdávají se, takže boj s nimi znamená boj až do samotného konce a pokud budete stále stát v cestě, pokusí se vás zabít za jakoukoliv cenu bez ohledu na riziko nebo šance na úspěch.


Stavět se odhodlanému protivníkovi přímo do cesty bývá velice riskantní. Lepší je udeřit na něj nepřímo a nechat ho, ať zarputile krvácí ve své cestě vpřed i přes rány, které mu zasazujete (i když sledovat jeho neustálý postup může být hra na vaše nervy). Máte dobré šance, že si své oslabení připustí a zareaguje na něj až ve chvíli, kdy pro něj bude příliš pozdě.


Odvaha

Odvaha je poměrně neutrální ctnost a najdeme ji na obou stranách barikády. Ostatně jen málokdy lze získat moc nebo splnit obecně nepopulární cíle, aniž byste podstoupili nějaké to riziko.


Odvážní antagonisté jsou nebezpeční zejména, protože neváhají jít v případě potřeby i do velkého rizika a i když jim odoláte, může vás to stále stát velice draho. V případě, že je zaženete do kouta, jsou ochotni udělat svůj poslední pokus vás zdolat - obvykle pokus velmi riskantní ve stylu všechno nebo nic.


Nejlepší taktikou v boji s odvážným protivníkem je postupovat lstivě. Odvážný protivník se nebojí výzvy, kterou před něj předložíte a pokud se bude zdát přijatelná, tak ji přijme. Trik je v tom donutit jej, aby přijal riziko, které je větší, než se zdá. Odvážný protivník takovou situaci zkusí často prostě projít, místo toho, aby se z ní včas stáhl.


Pracovitost

Vybudovat mocné impérium nebo připravit intriky, jimiž se dostanete k moci, nemusí být jen o vynalézavosti a odhodlání. Mnohdy to je i o pracovitosti. O schopnosti ráno vstát a pustit se do spousty nudných, všedních, rutinních a nezajímavých úkolů, které ale musí být udělány. O tom chápat, že dlouhá cesta se zdolává malými krůčky, o tom udržet si motivaci, když se něco nedaří a o schopnosti začít znovu, když se část snahy zboří.


Pracovití záporáci jsou mnohdy břehy mlející tichou vodou. Rostou nenápadně, pohybují se vpřed relativně pomalu a postupně, zato velmi promyšleně a systematicky. Nemívají jedno slabé místo: jejich mocenská základna je dlouho budovaná a bývá velmi diverzifikovaná a robustní. Pracovitý protivník vás nezabije hned ani žádnou pompézní akcí. Pracovitý protivník nejprve zničí všechny vaše zdroje a připraví vás o spojence a pak vás udolá sérií menších, ale efektivních útoků. Boj s ním je vysilující a připomíná boj s hydrou. Pracovitý protivník vás k smrti utahá, unaví a vysílí a pak vás jen dorazí ranou z milosti.


Je chybou nechat se od pracovitého protivníka vylákat do dlouhého boje nebo do střetu na více frontách. Byť se to mnohdy zdá smysluplné, octnete se tím na jeho hřišti. Lepší je připravit se v pozadí a útočit nárazově stylem úder/útěk. Pracovitý protivník se většinou straní hazardních tahů a neumí hrát krátké hry o vysoké sázky. Nepleťte si ale jeho ústup s útěkem! Když budete tlačit na pilu, můžete zjistit, že jste se octli vlákáni do jeho rozsáhlé mocenské základny.


Skromnost

Ne každý záporák je nutně egomaniak. Mnozí mají odstup a reflexi, dokáží uznat své chyby a poučit se z nich a netouží po osobní slávě nebo nesmyslně velkém bohatství. Záporák může být i někdo, kdo stojí oběma nohama pevně na zemi a kdo si dokáže udržet odstup a nadhled i nad sebou samým.


Skromní záporáci mohou být skutečnou noční můrou. Často jde o protivníky bez výrazných neřestí či slabostí (kterých by si nebyli vědomi a neměli je ošetřené) kteří vás nebudou mít žádnou chuť podcenit, bez ohledu na to, jak malí se zdáte. Jednají racionálně a bez větších emocí a nenechávají se vyprovokovat. Skromný protivník vás zabije bez proslovu. Nebude v tom nic osobního, ale bude to rychlé, efektivní a věcně.


Skromní protivníci jsou velmi obtížní nepřátelé. Postrádají silné vady a jsou si vědomi svých slabin. Reagují adekvátně situaci, využívají své silné stránky, aniž by se přeceňovali a nepropadají osobnímu zaslepení. Pokud to jde, pak je dobré zkusit využít slabin jejich spojenců a ideálně je i obrátit proti nim. Skromní protivníci bývají racionální - pokud se vám podaří přesvědčit je, že svého cíle již nemohou rozumně dosáhnout, pak se často pokusí jen minimalizovat ztráty a můžete se tak vyhnout boji do hořkého konce.


Trpělivost

Někteří záporáci se hrnou vpřed, jednají zbrkle a emotivně a vyhledávají konflikt. Jiní stojí v pozadí, chladně kalkulují a připravují si svou příležitost a s pevnými nervy si počkají na ten jeden okamžik, v němž rozehrají své mistrovské tahy.


Trpěliví protivníci jsou především zákeřní. Hrají se skrytými kartami, které odhalí až ve chvíli, která se jim hodí nejvíc a odhalí jen ty, které zrovna opravdu potřebují. Pokud jim odoláte, ale neporazíte je zcela, tak si můžete být jisti, že se objeví znovu, nikdy ale nebudete vědět kde a kdy. Trpělivý protivník si počká na tu nejnevhodnější chvíli, kdy se nebudete moct bránit, a zabije vás rychlým nečekaným úderem.


Při boji s trpělivým protivníkem musíte nejprve zjistit, co vlastně chce a jaké karty drží skrytě na ruce. Důležité nemusí být vědět, na co přesně čeká, ale zjistit jeho předchozí tahy a připravené zdroje. Trpělivého protivníka nejsnáze porazíte, když zboříte jeho přípravu a donutíte jej jednat předčasně.


Vynalézavost

Vynalézavost je vlastní záporákům, kteří jsou zvyklí improvizovat nebo kteří začínali s málem. Když nastane situace, s níž nepočítali, tak dokáží rychle zhodnotit dostupné zdroje a kreativně je využít k vyřešení problému, který se před nimi objeví. Vynalézaví záporáci jsou často nepředvídatelní - ne protože by byli chaotičtí a šílení, ale protože k dosažení svých cílů nachází nečekané a nezvyklé cesty.


Vynalézaví protivníci bývají nečekaně těžcí na zdolání, protože se dokáží velmi rychle přizpůsobovat a útočí na vás z nečekaných nejméně vhodných úhlů. I pokud jim zvládnete zasadit ránu, obvykle ztracené zdroje zvládnou rychle nahradit nebo své síly přeskupí a změní své plány podle toho, co jim zbylo. Vynalézavý protivník vás zabije nějakým kreativním, avšak vlastně překvapivě logickým a smysluplným způsobem, o němž jste vůbec neuvažovali, dokud nebylo příliš pozdě.


Boj s vynalézavým protivníkem je jako boj s hydrou. Useknete hlavu, která je před vámi, ale hned se objeví další a kousne vás do zad. Vynalézavého protivníka musíte především zatlačit, často bez ohledu na cenu, a soustavně postupovat vpřed, aby neměl čas obnovit své zdroje a přepracovat své plány. Při boji s vynalézavým protivníkem uspějete jen pokud budete schopni improvizovat a odrazit útoky přicházející ze všech stran.


Hrdinové jako protivníci

Záporáci mají v příběhu svou roli a tento text je věnovaný především jim. Je ale dobré si uvědomit, že hrdinové sami jsou protivníky antagonistů. Pokud chcete, aby vaši antagonisté jednali chytře a uvěřitelně, zamyslete se nad tím, jaké ctnosti a neřesti charakterizují hrdiny, kteří proti nim stojí, a nechte je, aby se podle toho zachovali.


Jsou hrdinové odvážní a odhodlaní? Nechte protivníka, aby před ně neustále kladl výzvy, které je těžké odmítnout, ale které jsou mnohdy zrádnější, než vypadají. Jsou kompetentní? Pak je hloupost postavit se jim tváří v tvář na jejich vlastním hřišti. Jsou loajální? Pak je možná dobrá chvíle na to ohrozit to, čemu slouží a ty, kteří jim pomáhají.


Samozřejmě, ne každý protivník je chladně kalkulující stroj, který by vždy použil tu nejlepší možnou taktiku. Ostatně - právě o tom, že by protivníci takoví být ani neměli, tento článek je. Nicméně i když povaha protivníka nějak omezuje jeho paletu možností a voleb, přesto mu jich nemálo zůstává - nechte jej použít tu strategii, která dává vůči jeho nepřátelům smysl. Představit si antagonisty jako ty dobré a nahlédnout na hrdiny jako na záporáky v tom hodně pomáhá.


Ctnosti jako morálka

Na závěr jedna poznámka, která se může hodit k tvorbě vašich světů nebo kultur v nich existujících. Naše moderní morální systémy ("moderní") jsou spíše systematické a vychází z principů, které jsou pak rozváděny. I systémy, které jsou dnes založeny na ctnostech jako takových, mají za svůj základ ctnosti, které intuitivně považujeme za morálně správné. Nebylo tomu tak vždy.


Mnohé civilizace (např. antické Řecko) vyznávalo etiku založenou na ctnostech, kterou bychom z dnešního pohledu považovali za amorální (ve smyslu hodnot s morálkou přímo nesouvisejících nebo ambivalentních). Nechci se pouštět do složité polemiky, ale podobné rysy můžeme najít i dnes u mnoha "nezápadních" kultur.


Etické systémy, které jsou založené na "žádoucích" ctnostech a jim oponujících "neřestech", které ale nesledují rozdělení dnešní "běžné" morálky, vám může dát základ pro zajímavé herní prostředí nebo kultury ve vašem herním prostředí. Stačí si vybrat několik zajímavých ctností a několik opovrhovaných neřestí (ideálně tak, aby to nebyly jen opaky ctností) a říct, že daná kultura vše hodnotí pouze na základě toho, jak moc daná věc naplnila nebo nenaplnila hodnoty těchto ctností či neřestí. (Pro inspiraci se podívejte do Volova průvodce monstry na Obry a jejich Řazení.)




Článek byl inspirován a výčet ctností je volně vytvořen podle Evil Virtues na TVtropes. TVtropes jsou černá díra a tento článek si vyžádal obětovat dvakrát více hodin, než kolik stálo jeho samotné sepsání. Navštivte na vlastní riziko.


Tento článek volně navazuje na téma, kterému se již dřív věnoval Geralt v článku Zlosyn v deseti krocích a Alnag v článcích Vytvořte jejich Batmanovi Jokera, Tvorba kvalitního protivníka a Protivníci a motivace: jak dodat zlosynovi hloubku. Inspiraci pro ctnosti a neřesti můžete najít i v článku Přesvědčení postavy.


Článek vložil sirien | CC Attribution 15.03.2017
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 5 příspěvků.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.21948480606079 secREMOTE_IP: 54.198.104.234